Ruský koncern Gazprom minulý týden zastavil přepravu zemního plynu pro Maďarsko přes území Ukrajiny. Gazprom tak učinil okamžitě poté, co v pátek vstoupila v platnost nová dohoda mezi Ruskem a Maďarskem, podle které bude Rusko dodávat Maďarsku plyn přes Srbsko a Rakousko. Objednávky na tranzit plynu nepřišly bez ohledu na to, že si ruský koncern zamluvil přepravní kapacity přes Ukrajinu do Maďarska v objemu 24,6 milionu metrů krychlových denně na celý plynárenský rok. To je od 1. října 2021 do 30. září 2022, uvedl ukrajinský provozovatel tranzitních plynovodů.

Rozhodnutí Gazpromu přerušit přepravu plynu pro Maďarsko přes Ukrajinu ukazuje, že Rusko používá dodávky energií jako zbraň, uvedl podle agentury Reuters ředitel ukrajinské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Podle něho je nezbytné odpovědět Rusku na tento postup sankcemi proti plynovodu Nord Stream 2, který obchází Ukrajinu tím, že přivádí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

Podle bývalého ředitele společnosti ČEZ a někdejšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla mají vlády EU dostatečně široký aparát na to, aby podobným potížím předcházely. Pokud jde o plyn, zdražování způsobily vyprázdněné zásobníky, které se měly přes léto naplnit. „Rusko meziročně zdvojnásobilo dodávky do Turecka a z jiného zdroje také zvýšilo dodávky do Číny," vysvětluje Míl v rozhovoru pro Český rozhlas a dodává, že Rusko v podstatě hraje svou hru.

Míl připomíná výroky fyzika Andreje Sacharova nebo ruského vůdce Vladimira Putina o tom, že v bezpečnostní doktríně některých zemí ropa a plyn víceméně nahradily vojenské konvenční zbraně. „Ovlivňování hospodářské prosperity a společenské stability v řadě zemí prostřednictvím cen a objemu dodávek primárních zdrojů surovin je ta nejsnazší a nejlevnější cesta. A není možné to Rusku vyčítat. Chová se pragmaticky," uvedl Míl s dodatkem, že tím ruské chování rozhodně nehájí.

Podle něj jsme v podstatě závislí na jedné jediné rouře, která funguje na základě dohody mezi Moskvou a Berlínem. „Chyba je ale na straně evropských zemí," konstatuje. „Evropa zapomněla na diverzifikaci transportních tras a zdrojů, je závislá z více než 90 procent na jednom dodavateli.“ Podle Míla je ostudou, že Česká republika není propojená severojižně. „Přes naše území nejde žádný plynovod vedoucí ze severu z nějakých terminálů směrem na jih. Nejsme přímo propojeni vysokotlakem s Rakouskem, jakkoli o to Rakousko výrazně stojí a stáváme se v podstatě závislí na jedné jediné rouře, která funguje na základě dohody mezi Moskvou a Berlínem uzavírá. Maďarsko na nic nečeká. Nedostatek plynu na trhu řeší po svém.

Zdroj: plusrozhlas.cz, naftogaz.com.