Kancléřka Angela Merkelová za šestnáct let ve funkci přestála řadu krizí, od hospodářské až po pandemickou. Německu i celé Evropě prospělo její umění najít konsensus. Ale její vláda toho také hodně zanedbala, a to jak na domácí, tak mezinárodní půdě.

Německu se prozatím daří. Prosperuje a je stabilní. Přesto jsou na obzoru problémy. Jak píše magazín Economist veřejný sektor neinvestuje moudře ani v dostatečné míře a zaostává v budování infrastruktury, zejména té digitální. To zpomaluje rozvoj nejen nových technologických firem, ale i všech ostatních společností. Snižuje to i efektivitu státní správy, které se navíc nedaří najímat dostatek zaměstnanců. 

Německý stát má zakořeněný zvyk úzkostlivě šetřit. V roce 2009, za vlády Merkelové, se Spolková republika sama ochromila ústavním dodatkem, který znemožňuje hospodařit s větším než nepatrným deficitem. Při dnešních nízkých úrokových sazbách by si ale rozumná vláda měla půjčovat peníze na investice, a nikoliv omdlévat, jakmile spatří jedno červené číslo, myslí si Economist.

Nejvážnějším domácím problémem Německa je ale to, že nedokázalo zreformovat svůj důchodový systém. Němci rychle stárnou a ještě v tomto desetiletí výrazně zatíží rozpočet lidé narození v době populační exploze, kteří budou odcházet do důchodu.

Německo postupuje pomalu i v oblasti klimatických změn a dál vypouští do ovzduší víc uhlíku na hlavu než kterákoli jiná velká země Evropské unie. Situaci nepomohlo ani rozhodnutí Merkelové ukončit německý jaderný průmysl po havárii japonské atomové elektrárny Fukušima z roku 2011.

I v unijní zahraniční politice Německo mohlo dělat víc. Stále náročnějším hospodářským a strategickým soupeřem je Čína, Rusko je nepředvídatelnou hrozbou a Amerika roztěkaným a nejistým spojencem. Přesto bylo Německo liknavé. Nedávno sice navýšilo výdaje na obranu, ale je to pořád málo. V naději na lepší obchodní podmínky se snaží vlichotit Pekingu. A podporou nového plynovodu Nord Stream 2 umožňuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi omezovat dodávky energie do Evropy.

Američané se stahují ze světové politiky, a Evropané se budou muset zařídit podle svého. Je to vidět na rychlém americkém odchodu z Afghánistánu a náklady plynoucí z uprchlické vlny ponesou bohaté evropské státy. Také globalizace se zadrhává, a to může znamenat pro exportně orientovanou německou ekonomiku problém. Evropská unie se otřásá v základech, a není jisté, zda příští kancléř bude schopen udržet ji pohromadě tak, jako Merkelová. V Berlíně si hlasovali o vyvlastnění bytů velkých nemovitostních vlastníků.

Zdroj: economist.com, plusrozhlas.cz.