Loni ke konci září byl schodek 252,7 miliardy korun. Státní dluh letos ke konci září stoupl o 284,2 miliardy korun na 2,334 bilionu korun. V třetím čtvrtletí pak dluh klesl o 82 miliard korun. Na každého Čecha tak připadá dluh asi 218 000.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci září meziročně stouply o 20,8 miliardy na 1,08 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 35,7 miliardy na 943,9 miliardy korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 11,6 miliardy na 503,8 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci září pak meziročně stouply o 94,4 miliardy na 1,41 bilionu korun.

„Protiepidemická opatření uplatňovaná především v prvním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů," uvedlo ministerstvo financí.

Ministerstvo financí si v prvním letošním pololetí zajistilo většinu celoroční výpůjční potřeby, což zčásti vysvětluje poměrně výrazný nárůst schodku státních financí během letošního jara. Pravděpodobné další zrychlení prohlubování deficitu k samému konci letoška.

Veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, plyne z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím předpandemického roku 2019. Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující. Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě.

Z výhody příhodných vstupních podmínek však nepůjde žít věčně. Navíc jsou odkazem předchozích vlád, které za udržení výhody platily často značnou politickou daň. V širším smyslu jsou odkazem předchozích generací, neboť české země jsou dlouhodobě relativně velmi obezřetné stran zadlužování. To platilo dokonce třeba i tehdy, když Československo bylo součástí skupiny zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci. Jak na naši peněženku dopadne rozhodnutí ČNB. Kdo vydělá a kdo prodělá?

Zdroj: kurzy.cz.