Z pradávného kusu skály, který ležel v Zemi téměř 70 milionů let, vědci určili, že dny na Zemi byly již v období jury kratší než dnes. Zjistili to díky pečlivé analýze lastury mlže, která jim posloužila jako hodiny pro pochopení rotace Země v minulosti. Díky objevu se jim podařilo určit, že dny byly před 70 milony let o 30 minut kratší než dnes.

Vědci analyzovali převážně změny slunečního záření zaznamenané v pravěké skále a výsledky porovnávali se záznamy slunečních cyklů v průběhu desítek tisíc let. Nedávno se tak vědcům podařilo zjistit, že raná Země měla před 1,4 miliardami let pouze 18 hodin dlouhé dny, což je o šest hodin méně než dnes.

Vědci tentokrát využili fosili mlže zvaného Torreites sanchezi, jenž pochází ze skupiny mlžů, kteří vyhynuli před 66 miliony a dnes nemají na Zemi již žádné příbuzné. Tito mlži dříve dominovali útesovým ekosystémům a měli přeci jen něco společného s dnešními mušlemi. Jejich skořápky totiž rostly v pravidelných vrstvách, ze kterých lze získat časové záznamy.

Skořápky navíc mohou odhalit podmínky v tamních vodách, jako například teplotu a chemické složení, v různých časových intervalech, což umožňuje určit, jak tito tvorové žili. Chemická analýza skořápky odhalila, že oceány byly v období křídy mnohem teplejší a dosahovaly teploty až 40 stupňů Celsia.

Vědci také zkoumali takzvanou sezonní variabilitu barvy skořápky, která jim umožňuje identifikovat roční časové úseky v liniových vzorech. Vědci došli k závěru, že pozemský rok měl 372 dní, což znamená, že den měl pouze 23,5 hodiny.

Že rotace Země zpomaluje, je známo již delší dobu. Za tento fakt může náš Měsíc, který je se Zemí ve vázané rotaci a nastavuje nám stále stejnou stranu. Díky tomu tak Měsíc brzdí rotaci naší planety a rovněž se sám neustále vzdaluje. S tím, jak se Země zpomaluje, prodlužuje se délka dní. Dále čtěte: (Magnetické pole Země oslabuje geologickou anomálii ukrytou pod Afrikou).