Podobná událost je vědecky uznávanou teorií. Nový předpoklad přináší ale jeden zásadní rozdíl v podobě kompletního rozpadu Země během tohoto střetu. Údajně mohla vzniknout řada kolidujících planetek, které tvořily kruhový objekt s otvorem uprostřed.

Je známo, že Měsíc má téměř stejné složení jako Země, přesto existuje několik zásadních rozdílů především v jeho hustotě a také neobsahuje některé volatilní prvky, které jsou pro Zemi typické. Tyto prvky byly také hlavním nedostatkem současných teorií.

Vědci proto svou pozornost zaměřili právě na tento nedostatek a vypracovali teorii takzvané synestie, která obsahovala prvky Země, stejně jako druhé planety. Materiál o teplotách značných teplotách až 3300 stupňů Celsia, který vznikl z roztavených a vypařených hornin, rychle rotoval a vyzařoval velké množství tepla, což způsobilo jeho nízkou životnost.

Tento shluk mohl podle odborníků mít až desetinásobek poloměru Země a Měsíc vznikl přímo v této mlhovině. Na kraji synestie se materiál začal gravitačními silami srážet a vznikl takzvaný protoměsíc. Ostatní materiál se nadále ochlazoval a vytvořil planetu pokrytou horkým magmatem tedy Země.

Tento model by vysvětloval chemické složení Měsíce, které je téměř stejné jako u Země, chybí mu však některé volatilní prvky, jako je sodík, draslík nebo měď. Ty se lehce vypařují a v synestii mohly být ukryty v materiálu, ze kterého při dalším ochlazování vznikla Země. Více by také mohly zodpovědět plánované mise na Měsíc. Indové se dokonce chtějí vydat k nebezpečným pólům našeho souputníka (Čtěte: Indie plánuje riskantní misi na jižní pól Měsíce. Proč je nebezpečná?).