Vědecký tým z Floridy potvrdil dřívější podezření, že populace známého žraloka Nakamuraiho, která žije v Atlantickém oceánu, je ve skutečnosti samostatným druhem, který dostal latinské jméno Hexanchus vitulus. Od svých bratranců, žijících v Indickém a Tichém oceánu, se totiž v mnohém liší.

Žraloci šedí mohou s délkou okolo pěti metrů vážit až půl tuny, o jejich životě se toho ví ale jen velmi málo, protože žijí v hloubkách okolo dvou kilometrů pod hladinou. Tento predátor z temnot používá specializované techniky pro lov u mořského dna.

Vědci již léta vědí o existenci dvou žraloků, kteří jsou si velmi podobní. Jedná se právě o žraloka šedého a žraloka Nakamuraiho, jenž se vyskytuje téměř ve všech světových oceánech. Nejnovější výzkum ale ukázal, že ve skutečnosti je populace žijící v Atlantiku zcela novým druhem této paryby.

Nový přírůstek byl pojmenován Hexanchus vitulus. Slovo vitulus v latině znamená „tele“, takže by se mu v budoucnu mohlo říkat „žralok telecí“ kvůli jeho velkým očím. Samotný objev tohoto tvora však neproběhl v hlubinách ocánu, ale v laboratoři, kde vědci analyzovali mitochondriální geny různých populací žraloků.

Výzkumy hlubinných druhů ryb a žraloků jsou velmi důležité, protože stále není mnoho informací, které bychom o těchto tvorech za desetiletí nasbírali. V minulém roce se vědcům podařilo popsat další neznámý druh svítícího žraloka, který stejně jako Hexanchus vitulus žije ve značných hloubkách (čtěte: Vědci objevili nový druh svítícího žraloka. Podivné stvoření žije v naprosté temnotě).