Za vývojem unikátního materiálu, jehož základem je dřevo, stojí tým vědců z Marylandské univerzity. Jejich metoda „přeměny“ dřeva v ocel spočívá v jeho chemické úpravě a lisování při vysokých teplotách. Výsledkem je extrémně pevný a lehký materiál.

Vědci nejprve dřevo několik hodin vaří v chemickém roztoku hydroxidu sodného a siřičitanu sodného. Díky těmto chemickým látkám a varu dojde odstranění polymerů a dalších prvků, které zpevňují buněčnou stěnu přírodního dřeva.

Další částí výrobního procesu je lisování při teplotě 100 stupňů Celsia. Lisováním pod vysokým tlakem dojde v chemicky upraveném dřevě k přeměně chemických vazeb celulózy, čímž nový materiál získá mnohem větší pevnost.

Vědci provedli mikroskopickou analýzu výsledného materiálu a zjistili, že takto upravené dřevo má trojnásobnou hustotu než přírodní dřevo. Materiál je ale také extrémně pevný. V porovnání s běžným dřevem má téměř dvanáctkrát vyšší pevnost, takže je vhodné i pro velmi těžké konstrukce.

Výroba dřevěného materiálu má také další výhodu v tom, že během procesu ho lze tvarovat téměř do libovolných prvků. Pevnost materiálu je podle vědců srovnatelná s ocelí, ale oproti kovu má šestkrát menší hmotnost. Zní to skvěle, ale stále to má jeden háček. Výrobní proces je zatím natolik zdlouhavý a nákladný, že jeho využití je značně omezené.

Pokud by se ale podařilo výrobu zefektivnit natolik, že by byla ekonomicky únosná mohlo by dřevo druhé generace představovat materiál budoucnosti, který by mohl být využit v mnoha různých oborech, a to včetně konstrukčních prvků budov nebo v automobilovém průmyslu. Vědci se dokonce domnívají, že by mohl nahradit i problematické plasty. (čtěte: Letecký průzkum odkryl šokující rozměry ostrova z plastů uprostřed Tichého oceánu).