Mezinárodní tým vědců objevil ve španělských jeskyních pradávnou tvorbu neandrtálských lidí v podobě obrysu ruky a nejrůznějších geometrických tvarů. Jeskynní umění ze Španělska, což je souhrnné označení prehistorických maleb, které se zachovalo na stěnách a stropech jeskyní v různých částech světa, je na rozdíl od ostatních objevů zdaleka nejstarší. Stáří této pradávné lidské tvorby vědci odhadují na 64 tisíc let.

Nově objevené malby vznikly zhruba 20 000 let před příchodem člověka dnešního typu Homo sapiens sapiens do Evropy. Tým Dirka Hoffmanna z lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii z nejnovějšího objevu usuzuje, že Homo neanderthalensis nebyl zcela primitivní, jak se předpokládalo, a v mnohém se modernímu člověku podobal.

V jedné části jeskynního systému skupina vědců dokonce objevila provrtané mušle, ze kterých lidé tvořili pravděpodobně šperky a ozdoby, stejně jako zbytky pigmentů barev, jejichž stáří odhadují na 115 tisíc let. Určité známky myšlení podobné modernímu člověku už tedy měli i předci neandrtálců, kteří žili před 500 tisíci lety v Africe.

Jeskynní umění, včetně vyobrazení zvířat, geometrických kreseb a obrysů rukou, našli vědci v jeskyních La Pasiega v severošpanělském regionu Kantábrie, Maltravieso v Extremaduře a v andaluském Ardales nedaleko Málagy. Odborníkům se ale podařilo určit stáří pouze u geometrických linií a otisků rukou díky uhličitanovému povlaku na barevných pigmentech, ostatní kresby mohly vzniknout i později.

V uplynulých desetiletích se objevilo mnoho náznaků, že neandrtálci byli komplexními bytostmi. Nebyli ale srovnatelní s moderním člověkem. Vědci nedávno také odhalili kořeny původních obyvatel amerického kontinentu. Došli k překvapivému závěru (čtěte: Analýza pradávné DNA odhalila zcela neznámý kmen původních obyvatel amerického kontinentu).