Jeden z největších kráterů, jenž v dříve zamrzlé oblasti Sibiře vznikl, místní lidé nazývají „vchod do podsvětí“. Tato obrovská propadlina v krajině se zvětšuje rychleji než kterákoliv jiná a odhaluje pohřbené lesy, těla zvířat a také téměř 200 tisíc let klimatických záznamů.

Kráter Batagajka je něčím, co se odborně nazývá termokras. Tyto přírodní útvary vznikly v posledních letech na mnoha místech Sibiře. Vědci se ale domnívají, že kráter Batagajka je něčím výjimečný. Nejen že je s délkou více než kilometr a hloubkou téměř sto metrů největším v celém regionu, ale také se neustále zvětšuje.

Nedávný výzkum prokázal, že během posledních let se prodloužil v průměru o více než 10 metrů za rok, přičemž v některých teplých letech se propad zvětšil až o třicet metrů. Vědci se také domnívají, že jedna ze stěn se brzy prolomí a zřítí se do sousedního údolí.

K sibiřskému procesu vytváření kráterů také značně přispěla nadměrná těžba dřeva v šedesátých letech minulého století. Půda, která byla dříve chráněna stínem lesa, byla neustále zmrzlá, po vykácení začala tát a propadat se. Z půdy se také uvolňuje obrovské množství uhlíku a vědci se obávají, aby hlubším propadem kráteru nebylo uvolněno velké ložisko uhlíku, který je tisíce let uvězněn v zemi.

„Celosvětové zásoby uhlíku, který je uvězněn permafrostem, jsou stejné, jako jeho množství v atmosféře. Pokud velká část permafrostu roztaje, uhlík se uvolní do atmosféry, což ještě více oteplí naši planetu,“ uvedl ve studii Frank Günther z institutu Alfreda Wegenera v Německu.

Tyto krátery také vydávají zajímavé historické nálezy. Například ve studii zveřejněné v roce 2017 výzkumníci popisovali, jak kráter odhaluje geologické a klimatické údaje planety za dlouhé období až 200 tisíc let. V kráterech byl také objeven 4 400 let starý kůň a pozůstatky dávných lesů, které byly objeveny nedávno v Batagajce.

„Batagajka obsahuje pozoruhodně silnou vrstvu permafrostových ložisek, které zahrnují dvě vrstvy bohaté na dřevo, jenž naznačují, že klima v oblasti bylo dříve teplejší než dnes,“ uvedl dále Günther.

Vědci mohou cenné informace využít k tomu, aby lépe pochopili co přesně se stalo v oblasti Sibiře, když zde naposledy zcela roztál permafrost a krajina se ocitla pod slunečními paprsky. Je také možné, že pracující půda Sibiře může v budoucnu odhalit například ložiska vzácných kovů, ropy a dalších cenných surovin (čtěte: Nejcennější materiály na planetě vznikají hluboko v zemské kůře).