|  TECHNIKA
pá 29. březena, svátek má Taťána, zítra Arnošt
Věda a technika
Ohniví mravenci jsou zdatnými staviteli 

Vědci zdokumentovali, co všechno dokáží ohniví mravenci

15. července 2017 20:20 / Shutterstock
 0   0
Ohniví mravenci patří všude, kde žijí, k nejobávanějším predátorům. Když se jejich kolonie vydá na pochod, nezůstane za nimi nic živého. Zabijí a sežerou i mnohonásobně větší tvory.

Rezavou záplavu mravenců nezastaví dokonce ani překážka v podobně vodního toku nebo zaplaveného území. Mravenci se dokážou navzájem spojit nohama a kusadly tak, že vytvoří živý plovoucí vor, který je přenese přes vodní hladinu.

Vědci z Georgijského technického institutu v americké Atlantě zdokumentovali, že ohniví mravenci jsou ale i zdatnými staviteli. Ze svých těl dokážou vybudovat třeba i konstrukci ve tvaru konické věže. Tuto schopnost zřejmě využívají k překonávání vysokých překážek při přesunu kolonie či hledání potravy.

Tým kolem profesora Davida Hua sledoval skupinu mravenců ve skleněné nádobě, do které umístil tenkou tyčinku. Mravenci ji postupně obalili svými těly a utvořili kolem ní kompaktní zvonovitý útvar. Činili tak bez jasného vůdce či plánu. „Bez jakéhokoli plánování, způsobem pokus-omyl, postaví zvonovitou konstrukci, která jim pomáhá přežít," popsal americký profesor serveru phys.org.

Mravenci podle vědců hledají ve struktuře volné místo jako řidič na zaplněném parkovišti. Když některý vhodné místo najde - většinou ve vrchní části - "zaparkuje" a připraví se na příchod dalších. „Zjistili jsme, že mravenci unesou až 750násobek vlastní tělesné hmotnosti aniž by se zranili, ale zdá se, že nejvíce jim vyhovuje podepírat tři další jedince," řekl spoluautor výzkumu profesor Craig Tovey.

Nový projekt vědců v Atlantě navazuje na výzkum starý několik let, který se zabýval tím, jak na sebe mravenci napojují svá těla a staví z nich nepotopitelné vory. Nová publikovaná zjištění mohla posunout kupředu vývoj tzv. modulárních robotů, tedy strojů, které samy přizpůsobují svůj tvar okolnostem.

Mravenci se vyskytují téměř všude na Zemi a jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu v živočišné říši. Právě proto se těší mimořádném zájmu vědců – myrmekologů, ekologů, biosociologů. Kolonie mravenců může zpočátku čítat jen pár jedinců, ale může dosahovat také několika miliónů jedinců. Jsou známy případy, kdy příbuzné kolonie vytvářejí superkolonie dosahující délky několika stovek kilometrů.

V našich končinách se ale ohnivých mravenců obávat nemusíme. Ti totiž k životu potřebují teplé podnebí a u nás se tedy nevyskytují. Nejčastějším a nejobtížnějším mravencem je v České republice mravenec faraón. Jeho obtížnost spočívá především v přenášení chorob a v jeho všudypřítomnosti.

Fotogalerie
Ilona Cílková | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu