Nedávno byl objeven živočich, který se může stát spojencem lidstva v boji proti tomuto vážnému ekologickému znečištění.

Federica Bertocchini vývojová bioložka náhodou objevila dosud neznámé vlastnosti dobře známých larev. Přibližně před dvěma lety si amatérský včelař čistil své úly, které byly zamořeny larvami Zavíječe voskového (Galleria mellonella), což je drobný motýl, který je velmi nepříjemným škůdcem včelařů díky jeho nemilosrdné chuti na včelí plástve.

„Vybral jsem všechny červy a dal je do plastového sáčku, zatímco jsem dočišťoval panely s plástvemi. Po dokončení prací jsem se vrátil do místnosti, kde jsem předtím nechal sáček s červy, ale ti k mému úžasu už v sáčku nebyli, ale lezli všude po místnosti. Při bližším ohledání jsem zjistil, že sáček byl plný velkých děr a zvláštní na tom bylo to, že materiál který vyplňoval díry, nikde nebyl a došlo mi, že ho larvy musely zkonzumovat,“ uvedl včelař.

Tato informace se dostala až k Bertocchini, která si pohotově uvědomila, že možná narazila na důležitý objev. Bertocchini se spojila s dalšími odborníky z Cambridge University, aby provedli bližší výzkum. Začali tím, že na polyethylen umístili sto červů a zjistili, že každý z nich dokázal za hodinu udělat více než dvě díry. Během jednoho dne se červům podařilo zkonzumovat přes 92 miligramů plastu a vědci tak odhadují, že v této míře by skupina červů mohla během měsíce rozložit průměrný plastový sáček o váze 5,5 gramů.

Další výzkum ukázal, že tyto larvy mají zvláštní enzym, který umožňuje bio degradaci plastu. Rozbory uhynulých červů tak prokázaly, že jediným zbytkem z plastového materiálu byl ethylenglykol. Ten je chemickou sloučeninou, která je však biologicky rozložitelná a běžně se používá například v nemrznoucích směsích. Vědci se tedy domnívají, že schopnost těchto červů štěpit plast, vychází z jejich přírodního stravování se včelím voskem, který má podobné uhlíkové vazby jako polyethylen.

Tuto povzbudivou zprávu však dementuje řada odborníků. Ti tvrdí, že není jisté, zda by larvy při masovém využití dokázaly přežít s nízkým přísunem kyslíku uvnitř rozsáhlých skládek. Také stále není zcela jasné, zda červi žvýkají plast kvůli tomu, že jim dodává energii nebo pouze ze snahy uniknout z pasti.

Bioložka Bertocchini však vidí poněkud jinou cestu jak těchto vlastností larev využít, než jejich nasazování přímo do skládek. Jejím cílem je identifikovat enzym, který je za degradaci plastu zodpovědný a vyrobit ho ve velkém měřítku tak, aby člověk mohl pracovat již pouze s látkou a nikoliv s živým tvorem.

Není to poprvé co vědcí objevili podobné larvy, které konzumují lidský odpad. V roce 2014 zjistil tým z čínské univerzity Beihangm, že larvy tamních motýlých škůdců také konzumují plast. Tito živočichové však na rozdíl od těch, které objevila Bertocchi, rozkládají plast mnohem déle a nejsou tak vhodní pro jakékoliv průmyslové využití.

Zatím stále zůstává jediná možnost, jak řešit tuto ekologickou zátěž. Tou je důsledné třídění odpadu a také omezování nákupu plastových tašek a dalších plastových výrobků.