„Nová pozoruhodná vlastnost vody, kterou jsme objevili, spočívá v tom, že tato tekutina při nižších teplotách může existovat ve dvou formách, tedy jako dvě různé tekutiny s rozdílnými vlastnostmi,“ uvedl Anders Nillson, chemický fyzik z univerzity ve Stockholmu.

Ukázalo se totiž, že voda má velmi zvláštní fyzikální vlastnosti, které vědci dosud nenašli u žádné jiné kapaliny.

Vědci například už dlouho věděli, že led se na Zemi vyskytuje ve dvou formách: V hustě uspořádané krystalické formě s individuálními molekulami, které jsou přesně uspořádány v opakujícím se vzoru a v druhé, amorfní verzi, kde jsou molekuly řazeny náhodněji. Tento amorfní led je ve skutečnosti nejrozšířenějším typem na Zemi, může se však libovolně transformovat do druhé, hustější formy.

Dvě fáze kapalné vody

Nilsson a jeho kolegové se domnívali, že se může podobný přechod vyskytovat i v kapalné vodě. Pro ověření jejich teorie použili rentgenové záření, pomocí kterého sledovali vzdálenosti mezi jednotlivými molekulami H2O v nízkých teplotách. Využitím této techniky tak mohli sledovat, jak voda přechází z amorfního stavu na viskózní kapalinu a pak se téměř okamžitě mění na jinou, ještě viskóznější kapalinu s nižší hustotou.

„Výsledky našeho posledního výzkumu přináší nový pohled na tuto zvláštní kapalinu, která se při pokojové teplotě nemůže rozhodnout, kterou z obou kapalin má právě být. Jednoduše řečeno, voda není složitá kapalina, ale dvě jednoduché kapaliny s velmi složitým vzájemným vztahem,“ uvedl Lars Petterson, teoretický fyzik a člen vědeckého týmu z univerzity ve Stockholmu.