Sociální sítě se potýkají se staronovým problémem. Jejich stále rostoucí vliv a hlavně počet aktivních uživatelů, se čím dál častěji snaží zneužít internetoví podvodníci. Například Facebook ve své zprávě uvedl, že v roce 2017 má přibližně 81 milionů falešných profilů z celkového množství 1,2 miliardy, což je poměrně alarmující číslo.

Falešně profily se používají na různé aktivity od počátku vzniku sociálních sítí, avšak jejich počet se v posledních letech výrazně zvyšuje. Svůj podíl na tomto faktu mají bezesporu takzvané klikací farmy.

Jedná se o nelegální specializovaná pracoviště s velice levnou pracovní sílou, která se nacházejí typicky v rozvojových zemích Asie a Afriky. V těchto farmách často pracují lidé z nejchudších vrstev společnosti, kteří si průměrně vydělají kolem 1 dolaru za tisíc lajků na sociálních sítích, návštěv webových stránek, kliknutí na reklamní odkazy, přihlášení k odběru novinek nebo jiných aktivit.

Nově se však začínají objevovat klikací farmy, které v podstatě nevyžadují lidské zdroje a jejich podvodná práce se tak stává dostupnější i pro menší firmy. Jedná se o plně automatizovaná pracoviště, kde je pouze několik pracovníků a všechny online operace obstarávají automatické skripty, které běží často i na tisících centrálně ovládaných smartphonech.

Jednu takovou farmu se podařilo odhalit minulý týden v Thajsku, kde policie zatkla trojici mužů, kteří byli najati Čínskou firmou na podporu jejích produktů na sociální síti WeChat. Při razii zabavili policisté téměř 400 tisíc sim karet, stovky mobilních telefonů a několik osobních počítačů.

K čemu farmy slouží?

Existuje několik důvodů proč je tato podvodná praktika společnostmi ve velkém využívána. První z nich má za cíl likvidovat reklamní nabídky konkurenčních společností tím, že je „vyklikají“ podvodníci, namísto reálně cíleného publika. To oběti způsobuje nemalé škody v investicích do online marketingu a dělá ji tak méně konkurenceschopnou oproti objednateli.

Druhým a také stále častějším důvodem je generování aktivity na sociálních sítích prostřednictvím velkého množství centrálně ovládaných účtů. Cílem objednatele je často posílení povědomí a aktivity u produktů, příspěvků, nebo účtů na sociálních sítích.

Podle nedávného průzkumu si totiž potencionální zákazník až v 31% případů před nákupem kontroluje recenze produktů, služeb nebo obchodů včetně profilů na sociálních sítích. Na základě těchto zjištění pak logicky roste potřeba firem vytvářet dojem, že právě jejich službu nebo produkt již vyzkoušelo tisíce lidí a není proto třeba mít obavy z jejich nákupu. Bohužel velice často tomu však dochází touto podvodnou formou.

„Naše systémy a algoritmy se snažíme upravovat tak, abychom podvodné aktivity odhalili, ale díky větší a větší sofistikovanosti těchto aktivit, se nám daří stále zachytit pouze poměrně malou část,“ uvedla mluvčí společnosti Google, Deany Yicky.

Pro algoritmus je ve většině případů velmi obtížné, aby detekoval například provoz z klikací farmy jako falešný. Některé pokročilejší technologie totiž umí simulovat provoz takovým způsobem, že je pro automatický filtr k nerozeznání od aktivity skutečného profilu. Jedním z ukazatelů, který takový filtr porovnává, je například poměr mezi skutečnou sociální aktivitou a pouhým lajkováním stránek.

Minulý měsíc společnost Facebook uvedla, že provádí rozsáhlé změny svého algoritmu pro hodnocení, aby své uživatele uchránila proti podvodným aktivitám, pocházejících často právě z klikacích farem.