Čína bedlivě střeží svou hranici se sousedním Vietnamem kvůli obavám ze šíření onemocnění COVID-19 , která aktuálně Čínu sužuje. Hranice však nestřeží po zuby ozbrojené vojsko, jak by se dalo předpokládat, nýbrž hejna hus domácích. Tento opeřenec má totiž hned několik předností pro výkon takové činnosti.

Husy nejenže jsou mnohem levnější než vojáci nebo pohraniční stráž, ale mají navíc i velice silný přírodní instinkt chránit své území. Jakmile tedy někdo vnikne do jejich teritoria husy začnou být velmi agresivní a velice hlasitě upozorňují na příchod vetřelce.

V doprovodu lidí

Nasazení hus do obrany území má hned několik výhod. Kromě toho, že jsou mnohem levnější než lidský strážce, jsou husy vybaveny od přírody silným obranným instinktem svého teritoria. Jakmile ho naruší vetřelec husy spustí velice hlasitý zvukový projev, který je slyšet široko daleko a velmi spolehlivě tak upozorní na přítomnost vetřelce v podobě zvířete nebo člověka. Jsou tedy skvělým doplňkem hlídacích psů.

Na hranicích takto Čína umístila stovku kusů hus domácích, které však nejsou v oblasti samy. Jejich doprovod tvoří hraniční stráže s cvičenými psy, kteří jakmile uslyší husí alarm, ihned vyráží do akce. Těchto psovodů je mezi husami na čtyři stovky. Zda se tento model lidsko-zvířecích strážců osvědčí, však zatím není vůbec jasné.

Chránily římany i skotskou whisky

Čína přitom není jedinou zemí, která se rozhodla využít této vlastnosti hus. První zmínky o využití husího instinktu pochází už z dob starověkého Říma, kde husy údajně signalizovaly noční příchod armády keltského kmene Senonů. Stejně tak husy využívala jednotka protivzdušné obrany americké armády jako hlídače na svých misích v Německu. Američané se tak inspirovali od Skotů, kteří zase husy využívali pro ochranu palíren whisky. Dále čtěte: (Záhadné obří nádoby z kamene byly objeveny v Indii. Vytvořila je neznámá civilizace).

Zdroj: National Geographic, SCMP.