Estonský europoslanec Tino Terras na Twitteru zaujal odhadem, že válka stojí Rusko každý den asi 20 miliard dolarů.

THREAD 1/7 Intel from a Ukrainian officer about a meeting in Putin’s lair in Urals. Oligarchs convened there so no one would flee. Putin is furious, he thought that the whole war would be easy and everything would be done in 1-4 days. @EPPGroup @general_ben @edwardlucas @politico pic.twitter.com/8AoelUDWM9

— Riho Terras (@RihoTerras) February 26, 2022

Lawrence Freedman, profesor válečných studií londýnské King’s College, odhaduje náklady válčení na miliardu denně, tedy zhruba 25 miliard korun. Navíc Západ zřejmě tento týden zavede embargo na ruskou ropu. Podobné embargo nyní uplatňuje například vůči Íránu. Otázkou je, do jaké míry by embargo na ruskou ropu uplatnil. A do jaké míry by uplatnil související embargo na ruský zemní plyn.

I kdyby se jednalo o embargo úplné, je přehnaně optimistické sázet na to, že ruskou ekonomiku „vyřadí z provozu“ v řádu dnů nebo týdnů a že tedy zásadně pozmění plány Kremlu s dobýváním Ukrajiny, odhaduje ekonom Lukáš Kovanda. Embargo je ale bezpochyby razantní sankcí a ve spojení s dalšími, zejména těmi uvedenými o minulém víkendu, je to zaručený způsob, jak ruské ekonomice přivodit opravdu silné krvácení.

Silné krvácení ruské ekonomiky ale znamená také to, že Kreml může tlačit na své generály, aby ukrajinskou „zvláštní vojenskou operaci“ dokončili co nejdříve, aby náklady nenarůstaly do nezvládnutelných mezí. Ruští vojáci tak zřejmě i proto stupňují svoji agresi a jejich nápor zjevně stále méně rozlišuje mezi vojenskými a civilními cíli. Evidentně usilují o brutální „srovnání se zemí“ celých měst. Nepochybně právě i proto, že pospíchají. A pospíchají z důvodů reputačních, aby se Ukrajina neproměnila v další „Afghánistán“. Ale právě i z důvodů finančních.

Lawrence Freedman odhaduje náklady válčení na lehce přes miliardu dolarů denně (cca 25 miliard korun denně).

Další analýza profesora válečných studií @LawDavF: „Je ovšem třeba neustále zdůrazňovat, že válka je nejistá záležitost. Ještě se ukáže, jak dobře se Ukrajinci dokážou vyrovnat s velkým neúspěchem v poli.“ https://t.co/Pnd2AOQIPX @enkocz

— Filip Zajíček (@FilipZajicek) March 7, 2022

Ruské příjmy z ropy a plynu loni činily 250 miliard dolarů. Při současných cenách by mohly činit až kolem 400 miliard dolarů. Je pravděpodobné, že ceny z nemalé části narůstají proto, že trh předpokládá zavedení embarga na ruskou ropu a plyn. Pokud tedy bude cena ropy Brent činit třeba 120 dolarů za barel, jsou Rusové stále schopni prodat svoji uralskou ropu za ceny v pásmu od 95 do 100 dolarů za barel. Třeba Indům, Číňanům nebo, jako minulý týden, západní ropné společnosti Shell, píše Kovanda.

Se zavedením embarga možnost prodávat alespoň ve slevě bude dále ochromena. I tak by si Rusko mohlo letos přijít na tržbách z ropy a plynu na 300 miliard dolarů. Tyto tržby pokryjí skoro celý rok jeho válčení na Ukrajině. Z toho plyne, že i při zavedení embarga má Rusko prostředky na válčení třeba po celý letošní rok. Sankce jej sice budou ekonomicky velmi bolet a zvyšovat frustraci vlastního obyvatelstva, avšak neznamenají, že Rusku dojdou peníze na vedení války.

Experti dále předpokládají, že Rusko má stále stovky miliard dolarů devizových rezerv, zejména ve zlatě nebo čínské měně, ačkoli ty bude muset zčásti rozpouštět na obranu rublu. Ten bude muset centrální banka bránit kromě jiného proto, aby se jí inflace v zemi zcela nevymkla kontrole.

Sankce Západu, včetně embarga na ruskou ropu a plynu, tedy nepochybně citelně zvyšují ekonomický tlak na Rusko. Způsobují mu silné finanční krvácení. Kreml je však schopen i za takových podmínek přesměrovat své výdaje z jiných užití právě na válku a armádu, i kdyby mělo vlastní obyvatelstvo těžce strádat třeba i hlady. Právě proto je ošidné sázet na rychlé hospodářské zhroucení Ruska a kolaps financování jeho válčení. Takové hroucení může nastat nejdříve v příštím roce.

O tom, že prudké zdražování po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se v posledních dnech projevilo zejména v cenách pohonných hmot, píše i server forbes.cz. Na zvýšené náklady upozornili už i dopravci, podle nichž nelze za současných výdajů dlouhodobě jezdit. Chtějí o opatřeních jednat s vládou. Jak zmínily ceskenoviny.cz, mezi možnými řešeními je například snížení spotřební daně. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix.

Prudkým nárůstem cen pohonných hmot se bude vláda zabývat ve středu. Ve hře jsou například zastropování cen, úpravy daně z přidané hodnoty a spotřebních daní u klíčových produktů nebo nastavení nových slev na poplatníka. Putin nepostupuje podle plánu. Je z toho frustrovaný, tvrdí zpravodajci.

Zdroj: kurzy.cz, cnniprima.cz, forbes.cz, ceskenoviny.cz.