Vladimir Putin se přepočítal, když si myslel, že Ukrajinu slupne jako malinu, vyjádřil se pro server echo24.cz bývalý ministr obrany, současný europoslanec za ODS Alexandr Vondra. Podle něj se probouzíme ve světě, který bude víc mocensky multipolární. Linie dotyku bude ostrá, bez nárazníkových zón. „Nebudou země mezi. Bělorusko je už v područí Ruska. Naopak Finsko a Švédsko jsou jednou nohou v NATO,“ řekl v rozhovoru pro Týdeník Echo. 

Je evidentní, že se Putin přepočítal, když si myslel, že Ukrajinu slupne jako malinu. Podle Vondry se vojenští stratégové shodují v názoru, že podcenil odpor a že mu pýcha zatemnila mozek. „První den po invazi se i z map, které se objevovaly, automaticky počítalo s tím, že dobytí či obklíčení Kyjeva a Charkova je otázkou pár hodin. Od té doby dodneška uplynulo pět dní. Samozřejmě to neznamená, že Rusko nemůže nasadit daleko silnější vojenské prostředky. Nicméně by to znamenalo obrovské oběti na civilním obyvatelstvu, válku ve městech a z Putinova pohledu definitivní ztrátu Ukrajiny na staletí dopředu. Může získat území, ale totálně ztratí všechno ostatní," je přesvědčen europoslanec.

Tento nevyprovokovaný vojenský útok podle jeho slov totálně změní svět, jak jsme ho v Evropě třicet let zažívali. „Někdo může tvrdit, že rozšiřováním NATO docházelo k jakési geopolitické přetahované, ale docházelo k němu tak, že země bývalého východního bloku měly své legitimní aspirace a bezpečnostní zájmy opřené o zkušenosti z minulosti. V Evropě jsme žili v řádu, který byl popřením jaltského principu, že se velmoci někde sejdou a rozdělí si Evropu – o nás bez nás – na sféry vlivu. Když my jsme vyjednávali o vstupu do NATO, na naší straně nebyla pravidla reálpolitiky, kdo má jakou váhu, bohatství, velikost armády. Byl to nakonec morální princip sebeurčení. Když už nám docházely argumenty, proč jsou třeba Česko a Polsko geopoliticky důležité země, tak jsme nakonec řekli: Přece nechcete novou Jaltu. Proti tomuto se tehdy nepolemizovalo. My jsme tím oknem příležitosti proklouzli a máme dnes bezpečnost garantovanou i mezinárodně. Ukrajina takovouto výsadu nemá, protože to nestihla. Pokud vývoj nepovede k totálnímu zhroucení režimu v Rusku, a nepředpokládám, že by to bylo na pořadu dne, tak se probouzíme ve světě, který bude víc mocensky reálpolitický, víc multipolární. S tím, že linie dotyku bude ostrá. Žijeme ve světě, kde mizí nárazníkové zóny. Nebudou země mezi. Bělorusko je už v područí Ruska. Naopak Finsko a Švédsko jsou jednou nohou v NATO, " podotkl Vondra.

Konflikt ale změní i Evropskou unii. Napadením Ukrajiny dosáhl ruský prezident Vladimir Putin toho, čemu se dlouhou dobu snažil zabránit. Místo rozvrácení Evropské unie ji bezprecedentně posílil a sjednotil. „Vladimir Putin právě docílil nemyslitelného: Skutečné evropské jednoty,“ píše list Politico. „Tentokrát, namísto rozdělení a panování, ruský prezident neúmyslně vytvořil největší výzvu své hegemonii, které kdy čelil: sjednocený kontinent.“ 

U ozbrojených konfliktů nabízela zatím Evropská unie jen komentář o „hlubokém znepokojení“. To se teď změnilo a EU se rázem bezprecedentně semkla. Pro tvrdé sankce proti Rusku zvedli ruku i Maďaři, jejichž premiér Viktor Orbán se v posledních letech přátelil s Putinem více než se svými unijními kolegy. EU se začíná zabývat žádostí Zelenského o přijetí Ukrajiny do bloku. „Skutečně časem patří k nám. Jsou jedněmi z nás a my je chceme mezi námi,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Pro přijetí se vyslovili už český premiér Petr Fiala a jeho slovenský protějšek Eduard Heger. Spojené státy zvažují použít proti Rusku finanční jaderné tlačítko. Swift je proti němu maličkost.

Zdroj: idnes.cz, politico.eu, echo24.cz.