Bez prezidenta nemůže být jmenována nová vláda, protože v Ústavě se jasně píše, že prezident jmenuje premiéra a na jeho návrh členy vlády. Znamená to, že bez něj se tento proces neobejde. Takže je to jedna z klíčových postav povolebního vyjednávání, možná ta nejdůležitější.

Miloš Zeman se ale v současné chvíli potýká se zdravotními problémy. Ačkoli podle mluvčího Jiřího Ovčáčka může vykonávat své ústavní povinnosti, čím dál častěji se objevují scénáře, co by se stalo ve chvíli, pokud by prezident svůj úřad nemohl vykonávat. Co by se dělo, kdyby se prezident ze zdravotních důvodů těch jednání nemohl účastnit? Co v tu chvíli nám říká Ústava o dalším postupu?

„Tak kdyby to bylo jen v této rovině, tak by se nedělo nic, protože je třeba zdůraznit, že prezident má své pravomoci, pokud je ve funkci. A v té funkci může skončit buď uplynutím svého funkčního období nebo se může rozhodnout, že z nějakého důvodu zkrátka už tu funkci vykonávat nechce. Anebo by se musela sejít sněmovna se Senátem a potřebná většina by se musela usnést na tom, že prezident není schopen vykonávat své pravomoci," říká komentátor Českého rozhlasu Plus Petr Hartman.

Potom by část těch pravomocí přešla podle Ústavy na premiéra, část z nich na předsedu Poslanecké sněmovny, část z nich na předsedu Senátu. Ale bylo by to až v momentu, kdy by se na tom usnesly obě komory parlamentu.

Kdo by v tomto případě přebíral pravomoc pověřit budoucího premiéra? „Tady se objevily úvahy o tom, že je tady snaha, aby tuto roli sehrál předseda Senátu a že to vyhovuje opozici a podobně. Ale když se podíváme na Ústavu, tak je to nesmysl. V Ústavě se píše, že tuto pravomoc prezidenta přebírá předseda Poslanecké sněmovny. Zdůraznil bych té nově zformované po volbách, aby nedošlo k mýlce," komentuje Hartman.

K tomu převzetí této pravomoci nemůže dojít v momentu, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna, ale my zde máme vládu, která vládne a ta je pochopitelně po volbách povinna podat demisi. Ale má ji podat až v momentu, kdy skončí ustavující schůze Poslanecké sněmovny. „To znamená, že pokud by čistě teoreticky došlo k tomu, že by ta pravomoc přešla na předsedu Poslanecké sněmovny, tak na něj přejde až v momentu, kdy už bude nová sněmovna fungovat. Minimálně v tom slova smyslu, že bude zvolen předseda Poslanecké sněmovny, protože ustavující schůze sněmovny nemůže skončit do doby, než bude zvolen její předseda."

„Jinými slovy řečeno, je velmi nepravděpodobné, prakticky vyloučené, že by tuto pravomoc mohl převzít předseda Senátu. To jen tak na vysvětlenou, že se tady šíří nepodložené informace, které se neopírají o tu realitu a o to, jak je to v Ústavě napsáno, upřesňuje komentátor. Téma, které rozděluje společnost. Je zájem o zdraví prezidenta veřejný zájem, nebo jen obyčejná zvědavost?

Zdroj: psp.cz, irozhlas.cz.