„Koncept Sputniku je lepší než koncept AstraZenecy. To ale ještě neznamená, že vakcína je lepší jako taková, protože se hypoteticky může stát, že problém, který je teď u AstraZenecy, bude u Sputniku ještě výraznější a pak ta vakcína určitě lepší nebude," řekl Prymula pro CNN Prima News.

Rozdíl mezi AstrouZenecou a Sputnikem je podle něj v typu viru použitém jako nosič informace pro lidský obranný systém. „AstraZeneca obsahuje jako nosič virus, který je virem zvířecím, a do toho je inkorporovaná informace o povrchovém s-proteinu a na základě něj se poté vytváří protilátky. Ukazuje se, že když se dávala vyšší dávka AstraZenecy, což bylo ve studiích, a dávala se měsíc po sobě, byla imunita mnohem krátkodobější a účinnost byla sotva na hranici 70 procent," vysvětlil Prymula.

„Teď se zjistilo, že když se dala dávka poloviční, alespoň jedna z nich, většinou ta první, a roztáhl se interval na tři měsíce, účinnost výrazně vzrostla a je téměř srovnatelná s Pfizerem nebo Modernou i se Sputnikem. Sputnik toto eliminoval, protože v první dávce je jiný adenovirus než ve druhé," uvedl Prymula. Podle něj je to velmi chytrý přístup, který zatím neznal. „Nevím, že by ho někdo použil, aby se lišila první dávka od druhé," doplnil prezidentův poradce.

U Sputniku podle něj zatím nejsou známé ani žádné podobné komplikace, jaké jsou dávány do souvislosti právě s AstraZenecou. „Když se dělaly studie v Moskvě, zaznamenali jednu podobnou komplikaci, jako byla u AstraZenecy, ale jinak si myslím, že se to moc neliší. Kdyby tam byla vyšší frekvence úmrtí, svět by o tom mluvil. V dnešní době informací, když se s tím očkuje asi v 50 zemích světa, si myslím, že by to masmediálně prosáklo," je přesvědčen Prymula.

Vakcíně AstraZeneca přestaly věřit velké evropské země. Německo, Francie, Itálie, Španělsko a další evropské země preventivně pozastavují užívání této vakcíny. Již dříve ji přestalo používat několik států, a to kvůli případům úmrtí či závažných komplikací u některých očkovaných. V Dánsku měla jedna zesnulá žena "velmi neobvyklé" příznaky, jako například snížené množství krevních destiček a krevní sraženiny ve velkých i malých cévách. 

Vakcínou od firmy AstraZeneca bylo nyní naočkováno 17 milionů lidí. Evropská léková agentura chce dávky prošetřit. Už minulý čtvrtek uvedla, že vedlejší příznaky krevní sraženiny pozorovaly ve 30 případech z pěti milionů podaných vakcín. Podle WHO zatím "příčinný vztah" mezi vakcínou a tvorbou krevních sraženin nebyl prokázán. Podle publicistického webu Quartz někteří odborníci poznamenávají, že sraženiny bývají průvodním jevem nemoci covid-19 a problémy tak spíše než vakcína mohlo způsobit samotné onemocnění, před kterým má chránit. Předpoklady se potvrdily. Původ koronaviru je stále jasnější.