Podle nově zveřejněných dat Eurostatu může zastoupení žen v politice hrát roli i ve zvládání covidové krize, a to jak v epidemiologickém, tak i v ekonomickém a sociálním smyslu. Za zemi, jež vůbec nejlépe ze všech zvládá boj s covidem, bývá často označován Nový Zéland. Ostrovu vládne premiérka Jacinda Ardernová. Pandemii dobře zvládají i severské země jako Island, Norsko, Finsko a Dánsko, které mají jedno společné. Vládám všech těchto zemí předsedá žena. A poměrně hodně žen zasedá i v parlamentech těchto zemí.

Platí také, že současný počet ženských hlav států členských zemí EU, tedy čtyři, je nejvyšší v dosavadní historii EU.

Naopak Česká republika vykazuje v parlamentním zastoupení žen v rámci EU značně podprůměrný výsledek. V českém parlamentu totiž mají ženy jen pětinu křesel. Hůře už je na tom v EU pouze Malta a Maďarsko. Nejvíce žen, padesát procent, zasedá ve švédském parlamentu. Dále jsou ženy zastoupeny výrazně také v parlamentu finském, kde jich je 46 procent, a belgickém, kde obsazují 43 procent křesel.

A proč by podíl žen ve vedení jednotlivých zemí měl mít souvislost se současnou epidemiologickou situací a zvládáním pandemie? Je to poměrně zajímavé. Ženy ve vedoucích politických rolích totiž mívají odlišný styl vedení než muži. Někteří badatelé, třeba profesorky Supriya Garikipatiová a Uma Kambhampatiová z britských univerzit v Liverpoolu a Readingu, upozorňují na to, že silnější sklon žen k empatii je například vede k důraznějšímu prosazování testování osob v předních liniích zdravotní péče. Ženy jsou také zaměřené na komunikaci a kooperaci, nikoli nutně na prosazení sebe sama, což je vede k větší ochotě naslouchat odborníkům, jako jsou epidemiologové, virologové či lékařští specialisté.

A zdá se, že právě větší ochota naslouchat odborníkům a řídit se jejich doporučeními, je přesně to, co v naší zemi chybí. Souvislost se zvládáním průběhu epidemie je tak zcela zřejmá. Neobvykle prudký obrat v boji s koronavirem. Z nejhorší země na světě až k rozvolňování.