Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu včera schválila takřka dvoubilionový balík rozpočtových opatření prezidenta Joea Bidena. Již o víkendu balík těsně prošel Senátem. Nyní zamíří k podpisu prezidentovi, což už je jen formalita.

Covidová fiskální pomoc americké ekonomice tak nyní o čtvrtinu předčí souhrn fiskálních pomocí z uplynulého půlstoletí, včetně té z doby globální finanční krize před třinácti lety. „Historicky obří pomoc vedoucí ekonomice světa je vlajkovou lodí opatření Bidenovy administrativy, současně však velmi přispívá k růstu inflačních očekávání v USA. Ta jsou nejvyšší od roku 2008. A má to zásadní význam i pro českou ekonomiku," míní ekonom Lukáš Kovanda.

Navýšená inflační očekávání, pokud se naplní, znamenají vyšší inflaci v budoucnosti. A tak peníze budou ztrácet kupní sílu. Investoři do dluhopisů s takovou vidinou žádají vyšší výnos, který by poztrácenou kupní sílu peněz kompenzoval. Peníze z Bidenova balíku poplynou do ekonomiky přímo, například v podobě "helikoptérového shazování" sumy 1400 dolarů každému Američanovi s příjmem do 75 tisíc dolarů ročně, tedy více než 85 procentům americké populace.

Harvardský profesor ekonomie Larry Summers, ministr financí z administrativy Billa Clintona, v únoru před Bidenovým balíkem varoval. V článku pro Washington Post napsal, že může zapříčinit "inflační tlaky neviděné po generaci, které poznamenají hodnotu dolaru a finanční stabilitu". Není to jediný renomovaný hlas, který varuje.

Investoři a burziáni ne vždy varováním naslouchají. V tomto případě však jsou se Summersem zajedno. Výnos z amerických dluhopisů citelně roste. Dokonce se po světě rozlévá vlna rostoucích výnosů. Nevyhýbá se ani dluhopisům vlády české. Finanční svět tak začíná vážně přemítat nad tím, zda se nevrací nepřítel po léta zdánlivě pohřbený, tedy citelná inflace.

Zmíněný Bidenův balík opatření povzbuzuje i růst cen ropy, které se nakonec projeví i v rychlejší inflaci v Česku. Když přes 85 procent Američanů dostane na ruku od vlády 1400 dolarů, je zřejmé, že podstatnou část sumy utratí za benzin či naftu. Případně jim po zaplacení pohonných hmot zbude více peněz na něco dalšího, což povzbudí poptávku třeba po potravinách či oblečení. Nároky na přepravu tedy stoupnou, což ve výsledku opět zvýší poptávku po palivech, tedy i cenu ropy.

Podle Kovandy by měl růst inflačních očekávání dělat vrásky na čele dělat i české vládě. V souvislosti s jejich vzestupem totiž stoupá úrok na českých dluhopisech. Úrok na desetiletých dluhopisech vlády se strmě blíží 1,9 procenta ročně a je tak nejvyšší od jara 2019. Tehdy však byl ekonomický boom, nyní krize a útlum. Takový vzestup úroků vládě prodražuje obsluhu dluhu, který i letos enormně naroste. Kabinet tedy bude čelit nepříjemné kombinaci rostoucího dluhu a současně i rostoucích úrokových měr. Ty by však rostly i bez navyšování dluhu. Kvůli tomu však porostou tím rychleji, takže to umocní celkový růst nákladů obsluhy. Vládě tak zbude méně peněz na starobní důchody, školy, nemocnice, dálnice a další veřejné výdaje. Hrůza bez konce. Nebezpečný hybrid vzbuzuje obavy vědců po celém světě.