Existuje tedy značná rezerva pro přechod dalších pracovníků na práci z domova, což by snížilo celkovou mobilitu obyvatelstva, a přispělo tak ke stlačení intenzity šíření nákazy onemocněním covid-19.

Některé zaměstnance přitom od přechodu na home office mohou odrazovat i náklady s ním spojené. Ty podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy dosahují bezmála 1400 korun měsíčně. Částka na pracovní den ve výši 65,40 koruny řádově odpovídá nákladům na home office v jiných evropských zemích. Například nizozemský Národní institut pro rozpočtové informace vypočetl, že náklady home office činí 1,99 eura na den. To při prostém kursovém přepočítání odpovídá 52,20 koruny.

Nizozemský institut bere v potaz položky, jako je spotřebovaný toaletní papír, spotřeba kávy, náklady na spotřebu energií nebo amortizaci pracovního stolu či kancelářské židle. Zahrnuje jen náklady přímo spojené s pracováním z domova, nikoli náklady na telefon nebo technologická zařízení. Do výpočtu tedy nezařazuje například náklady na internet, které přitom dle zde použité metodiky tvoří podstatnou část nákladů práce z domova.

Je ale pravda, že home office neznamená pouze náklady, ale i úsporu. Zejména lze ušetřit na dojíždění. Podle předloňského šetření společnosti Nielsen Admosphere Češi v průměru dají za dojíždění lehce přes tisíc korun měsíčně. Zbylých 16 procent z oslovených ovšem nedojíždí, resp. neuvádí žádné náklady s dojížděním spojené. Lidé na home office ušetří také za oblečení, kosmetiku, levněji vyjde také vaření doma v porovnání s návštěvou restaurace o polední obědové pauze.

Jen zaměstnanců jsou v ČR zhruba čtyři miliony, šestnáct procent z tohoto počtu odpovídá přibližně 650 tisícům osob. Více než milion lidi pak podniká v rámci hlavní činnosti coby osoba samostatně výdělečně činná, mnozí z nich v rámci "švarcsystému". Přibližně 700 až 750 tisíc lidí v ČR vykazuje v souvislosti s home office ztrátu, jež není kompenzována úsporou v nákladech na dojíždění. Rozvolnění v nedohlednu. Odborníci varují před pátou vlnou.