Budoucí osud ledovců připoměl odborníkům průběh letošní zimy, která v Rakousku koncem března stále neztrácela na síle. Například na Schladmingském ledovci v pohoří Dachstein leží stále více než půl metru sněhu, což je nejvíce za poslední desetiletí, vědci ale varují, že alpský ledovec dlouhodobě ustupuje.

„Není podstatné, zda v jednom roce napadne více sněhu než v jiném. Podstatné je, že všechny ledovce na Dachsteinu se loni opět výrazně zmenšily,“ uvedl meteorolog a člen vědeckého týmu Klaus Reingruber. Reingruber dále uvedl, že z nedalekého Hallstattského ledovce odteklo 3,4 milionu krychlových metrů vody.

Výrazným úbytkem ledu trpí také řada dalších alpských ledovců. Ledovce totiž na klimatické změny reagují velmi pomalu. Pokud bychom chtěli zachovat současnou velikost ledovců, musela by na Zemi panovat stejná průměrná teplota, jako před začátkem průmyslové revoluce.

Vědci také uvedli, že žádné lokální snižování emisí skleníkových plynů už ledovce stejně nezachrání. Do roku 2030 zmizí spodní část všech dachsteinských ledovců, o dvacet let později čeká podobný osud i nejvýše položené části. V celosvětovém měřítku by mělo v příštích sto letech roztát 36 procent světových zásob ledu.

Vědci také nepochybují, že za úbytkem ledu stojí převážně lidská činnost, v této souvislosti dokonce přepočítávají emise na úbytek ledu. Každý kilogram emisí skleníkových plynů, vyprodukovaný člověkem, údajně v dlouhodobém výhledu přispěje k roztátí 15 kilogramů ledovců. V souvislosti s tím také vzrůstá hladina světových oceánů. Vědci přišli nedávno se znepokojivým zjištěním (čtete: Satelitní data měření hladiny oceánu za posledních 25 let ukazují, že vědcům něco zásadního uniklo).