Experti z evropské vesmírné agentury (ESA) vypočítali nejpravděpodobnější místa dopadu čínské první experimentální vesmírné stanice, která byla vynesena do vesmíru v roce 2011. Od roku 2016 je zařízení mimo kontrolu a neřízeně padá k Zemi.

Vzhledem k velikosti celého zařízení o váze okolo osmi tun je téměř jisté, že na Zemi dopadnou z atmosféry až několikasetkilogramové trosky. Přesné místo dopadu bude možné určit až během posledních 48 hodin před vstupem do atmosféry, nicméně již nyní mají odborníci přesnější odhady.

Stanice vstoupí do atmosféry mezi 30. březnem a 2. dubnem do oblasti mezi 43. stupněm severní šířky a 43. stupněm jižní šířky. Jedná se stále o rozsáhlou oblast, v níž žije většina obyvatelstva. Česká Republika leží mimo předpokládanou oblast dopadu, což se ale nedá říci o jiných evropských státech.

ESA, stejně jako čínští experti, již dříve uvedla, že určit naprosto přesné místo dopadu je vzhledem k rotacím velké rychlosti a nepředvídatelným pohybům velké stanice téměř nemožné, ale již nyní upravují své předpovědi dvakrát za den s cílem dostat se k co nejpřesnějšímu místu dopadu.

Podle propočtů a analýz by většina družice měla při průchodu atmosférou shořet. „Pravděpodobnost, že by mohla ohrozit leteckou dopravu nebo cokoliv na Zemi, je velmi nízká,“ uvádí zpráva. Čína také připravuje řadu zvláštních opatření.

V rámci těchto opatření bude například Čína sdílet klíčová data o sestupu družice z oběžné dráhy s mezinárodními partnery. Informace budou také přístupné veřejnosti na speciálně zřízených webových stránkách a včas budou informována i média. Čína také před samotným sestupem Spojeným národům i veřejnosti vyšle varování.

Dřívější analýzy uváděly, že stanice nebude představovat problém samotným pádem, ale varovaly, že průchod atmosférou by mohly přežít zbytky vysoce toxické a žíravé látky hydrazin, která se používá jako jedna ze složek dvousložkové pohonné látky pro kosmické lodi. Lidé by se tedy v žádném případě neměli dotýkat zbytků trosek, které by se mohly na Zemi nalézat.

Čínská vesmírná stanice je sice považována za velké těleso, oproti jiným objektům, které již na Zemi dopadly, je však stále poměrně malá. Tchien-kung 1 měří asi deset metrů a má hmotnost přibližně 8,5 tuny. Největším vesmírným tělesem, které se zřítilo k Zemi, byla stodvacetitunová stanice MIR, kterou ruská vesmírná agentura řízeně navedla do míst, kde odpočívá spousta vesmírných lodí (čtěte: Odlehlé místo na naší planetě ukrývá hřbitov kosmických lodí).

Nejhmotnějším tělesem, které stejně dopadlo při nekontrolovaném sestupu, byla sovětská vesmírná stanice Saljut 2 – ta vážila přes 18 tun a shořela někde nad Tichým oceánem. Podle expertů bude sestup čínské stanice v okolí místa dopadu velice dobře vidět, a proto se cílová destinace může těšit na zajímavou podívanou.