V roce 2003 archeologové v chilské poušti Atacama objevili podivnou mumii. Jednalo se o dvacet centimetrů velké tělo se zvláštně tvarovanou lebkou připomínající mimozemšťana. Tento bizarní objev ihned vzbudil řadu diskuzí a spekulací, že by se mohlo skutečně jednat o tělo mimozemského tvora. Mumii později zakoupil soukromý sběratel ze Španělska.

Tým kalifornských genetiků se rozhodl odebrat z mumie vzorek DNA, který posloužil k tomu, aby se mohli pokusit lépe sestavit celý příběh zvláštní lidské bytosti, jíž podle analýzy mumie byla.

Vědci již dříve zjistili, že šlo o dívku, které vědci začali podle místa nálezu říkat Ata. Zemřela ještě v těle matky nebo těsně po narození, to nejsou vědci schopni přesně určit. Za její zvláštní podobou stála celá řada genetických mutací.

Během prvotního výzkumu si také vědci všimli, že její kosti vykazují řadu znaků dítěte starého 6 až 8 let a také zatímco každý člověk má 12 párů žeber, Ata jich měla pouze 10. Velice zvláštní je také její hlava, která je protažená a ve tvaru kužele.

Nové poznatky také naznačují, že Ata nežila v dávných dobách, jak se dříve odborníci domnívali. Genetici mohou díky novému výzkumu nyní téměř s jistotou říci, že žila na počátku dvacátého století. Za příčinou její smrti bude nejspíše mnoho deformací, které ji nedovolily pít mateřské mléko.

Odborníci chtějí mumii dále zkoumat, protože by mohla přinést důležité poznatky ohledně vývoje vážných onemocnění. Ata není jedinou mumií, která pomáhá v boji proti chorobám. Podobný výzkum vědci provedli s další mumií chlapce, který zemřel v šestnáctém století na žloutenku (čtěte: Prastará mumie pomůže vědcům pochopit vývoj zákeřné nemoci).