Když v roce 1975 tehdejší ředitel zoo ve Dvoře Králové Josef Vágner z odchytu získal a do areálu přivezl celkem šest severních nosorožců bílých, asi málokdo tušil, že o 30 let později sehrají klíčovou roli při záchraně tohoto druhu. Ze skupiny čtyř samic a dvou samců dnes žijí pouze dvě samice, které zároveň tvoří poslední příslušníky tohoto druhu, který ještě v minulém století brázdil pevninu Afriky.

Smutný osud tohoto druhu, který byl během pouhých dvaceti let téměř vyhuben kvůli vysoké ceně a poptávce vzácné rohoviny, už jen podtrhuje zpráva o smrti posledního samce Súdána. Samec měl vážné zdravotní problémy v podobě zánětu a trpěl degenerativními změnami v kloubech. Počátkem týdne se jeho stav výrazně zhoršil a ošetřující veterináři se rozhodli pro eutanázii.

Do keňské rezervace Ol Pejeta byl Súdán s dalším samcem Sunim a dvěma samicemi Nájin a Fatu převezen ze zoo ve Dvoře Králové v roce 2009 s cílem pokusit se o jejich přirozené rozmnožení v domovském prostředí. Tento pokus bohužel nevyšel a vědci se nyní chtějí pokusit o poslední záchranu tohoto druhu za pomoci nejmodernějších metod (čtěte: Čeští vědci se pokusí o poslední záchranu vzácného tvora. V případě neúspěchu navždy zmizí z naší planety).

„Byl to úžasný nosorožec, skvělý ambasador svého druhu. Budeme si ho pamatovat pro jeho jedinečnou schopnost přitáhnout celosvětovou pozornost ke kritické situaci nejen nosorožců, ale mnoha tisíců dalších druhů, kterým hrozí vyhynutí v důsledku neudržitelné lidské činnosti. Doufejme, že jednou bude jeho odchod považován za významný iniciační moment pro ochranu přírody po celém světě,“ uvedl ředitel rezervace Ol Pejeta Richard Vigne.

Ve světě uhynulo v posledních letech několik dalších nosorožců. V polovině prosince 2014 uhynul v zoologické zahradě v San Diegu samec Angalifu, který měl rakovinu. Poslední jedinec severního bílého nosorožce žijící v Evropě, samice Nabiré, uhynula na následky prasklé cysty ve Dvoře Králové v červenci 2015. Ve stejném roce utratili kvůli nemocem souvisejícím s vysokým věkem samici Nolu z americké zahrady.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) uvádí, že ještě v roce 1960 na Zemi žilo více než dva tisíce kusů severního poddruhu bílého neboli tuponosého nosorožce. O dvacet let později, v roce 1980, byl jejich počet snížen na kritickou hranici patnácti kusů. Chamtivost afrických pytláků nezná mezí a dokonce i poslední samec Súdán musel být 24 hodin denně chráněn ozbrojenými rangery, aby ho pytláci nezabili.