Když NASA nebo jakákoliv jiná vesmírná agentura potřebuje někde pohřbít vysloužilou vesmírnou stanici, neexistuje lepší místo než oblast s názvem bod Nemo v Tichém oceánu.

Menší družice obvykle na Zemi nedopadnou, protože shoří v atmosféře a na zemský povrch tedy dopadnou maximálně v podobě zrnek popela a prachu. Problém však představují větší objekty. Jako příklad může posloužit první čínská vesmírná stanice Tiangong–1, jejíž mise byla zahájena v roce 2011 a váží více než 8,5 tuny.

Nedávno se objevily zprávy, že Čína nad dvanácti metrovou orbitální stanicí ztratila kontrolu a nyní se zcela neovladatelná zřítí k Zemi. To, že ji nikdo neovládá znamená, že nikdo ani neví přesné místo jejího dopadu. Tyto údaje budou známy až několik málo dní předtím, než v příštím roce vstoupí do naší atmosféry. Pravděpodobnost, že by se dostala na hřbitov kosmických lodí je však opravdu velmi malá.

Ale zpět k bodu Nemo. Toto místo je nejvzdálenějším místem na planetě od jakékoliv civilizace, jak můžete vidět na obrázku v galerii. Paradoxně zcela nejblíže k tomuto místu mají Astronauti žijící na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Je tomu tak proto, že ISS obíhá Zemi ve výšce asi 360 km což je mnohem blíže, než se nachází nejbližší ostrov.

Od roku 1971 do poloviny roku 2016 kosmické agentury z celého světa navedly do této oblasti nejméně 260 kosmických lodí. Tento počet však rapidně stoupl teprve v posledním roce, kdy do oblasti dopadlo 101 lodí.

Pohřbena pod více třemi kilometry vody zde odpočívá například vesmírná stanice MIR sovětské éry, více než 140 ruských zásobovacích lodí, několik nákladních lodí Evropské vesmírné agentury a dokonce i rakety SpaceX.

Vesmírné vraky však rozhodně nejsou pospolu na jednom místě. Místo dopadu kolem bodu Nemo se rozléhá na ploše celkem 17 milionů čtverečních kilometrů. I když se ale loď vymkne kontrole jako se to stalo Číně, šance, že někomu ublíží je naprosto mizivá a od počátku kosmického věku se nikdy taková událost nestala.

Větší problém jsou mrtvé lodě na orbitu

V současné době obíhá Zemi v různých nadmořských výškách okolo 4 000 satelitů. Možná se to zdá mnoho, ale je zde ještě spousta prostoru pro další, dokonce i 4 425 nových internetových družic, které chce umístit na oběžnou dráhu Elon Musk.

Vedle všech těchto živých družic existuje na orbitu podle statistik tisíce nekontrolovaných kosmických zařízení, spolu s dalšími dvanácti tisíci menších předmětů o velikosti cihly. Nejhorší druh rizika, podle Evropské kosmické agentury představuje právě srážka vesmírného odpadu, zvláště pokud jsou předměty velké, s vesmírnou družicí.

Takovéto srážky jsou sice poměrně vzácné, ale stále mnohem více pravděpodobné než dopad družice do obydlené oblasti. První taková srážka se stala v roce 1996, druhá v roce 2009 a další dvě v roce 2013.

Tyto nehody pak vytvářejí nespočetné množství kosmických úlomků, které mohou později ohrozit další satelity v blízkých oběžných dráhách a způsobovat tak pozvolnou ale velmi škodlivou řetězovou reakci.

Získání starých kosmických lodí z oběžné dráhy je klíčem k zabránění vzniku vesmírných nehod a mnoho kosmických agentur a korporací nyní staví kosmické lodě se schopností je navést zpět na pozemský hřbitov.

Likvidace vesmírného odpadu tak bude zcela jistě novým odvětvím vesmírného průmyslu, protože již dnes představuje potíže pro kosmické společnosti.