|  TECHNIKA
so 23. listopadu, svátek má Klement, zítra Emílie
Vojenství
Obrovské zařízení mělo přezdívku Churchillův kovový krtek 

Tento obří stroj měl během války usnadnit práci vojákům. Proč se nasazení v boji nikdy nedočkal?

19. října 2017 07:51 / Wikipedia
 7   2
Britský premiér Winston Churchill byl vynikající politik a armádní stratég v období druhé světové války. Důkazem může být tento unikátní válečný stroj, ve kterém Churchill viděl obrovskou pomoc pro své vojáky. Sto třiceti tunové monstrum bylo určeno k hlubokému průniku do nepřátelské linie ve svém vlastním zákopu, který zároveň vojákům sloužil jako úkryt před nepřátelskými kulkami.

Obří, stotřicetitunový pásový stroj, nesl původní označení „Bílý králík číslo šest“, které bylo později změněno na Kultivátor č.6. Původní metaforické označení údajně odkazovalo na Churchillovu schopnost tahat nápady ze svého klobouku, který byl pro něj spolu s doutníky typický.

Churchill často mluvil o této bestii, jako o „svém krtkovi“ a považoval ho za revoluční válečný stroj. Pravdou je, že Hitlera podcenil a stroj byl pro svůj původní účel vyroben příliš pozdě, přesto však tento lehce obrněný obří tank uměl v té době podivuhodné věci.

Svou velikostí naháněl hrůzu, přestože nebyl vybaven žádnými zbraněmi. Jeho největší zbraní tak byla obrovská radlice, fréza a také jeho váha. Díky těmto věcem se totiž dokázal prokopat pod úrovní terénu přímo do nepřátelské linie, přičemž v jeho stopách se pohybovali také vojáci, kteří byli perfektně ukrytí před nepřátelskou střelbou.

Vývoj stroje dostala za úkol firma Ruston-Bucyrus Ltd, která se zabývala vývojem těžebních strojů. V roce 1940 byl projekt oficiálně schválen a byl dán rozkaz na výrobu dvou set úzkých Kultivátorů, které měly sloužit pro postup pěšího vojska, a také čtyřicet širokých strojů, které měly razit cestu tankovým divizím.

Výroba se však od počátku potýkala s problémy, protože RAF mělo obrovskou spotřebu motorů Rolls–Royce Merlin, kterým měl být Kultivátor vybaven. Designéři tedy navrhli použít dvojici motorů Davey, Paxman a Co o výkonu 600 koní. Tato změna si vyžádala mnoho úprav, ale měla také jednu výhodu. Stroj totiž mohl jeden motor využívat pro pohon a druhý motor pro řezání zákopu. Druhou výhodou bylo použití nafty, která je v bojích přeci jen bezpečnější.

S ničivým a bleskovým německým útokem na Francii v roce 1940 bylo jasné, že je čas přehodnotit užitečnost tohoto obřího stroje. Bylo totiž jasné, že tento typ útoku nedokáže zatavit a od projektu se začalo pozvolna ustupovat. Nakonec bylo vyrobeno pouze třiatřicet kusů, které se však nikdy neúčastnily přímého boje. Jejich výroba však marná nebyla, protože plnili spoustu pomocných a přípravných úkolů.

Fotogalerie
Lukáš Bauer | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu