|  TECHNIKA
so 23. listopadu, svátek má Klement, zítra Emílie
Věda a technika
Mars byl dříve v některých ohledech vizuálně více podobný Zemi 

MARS: Rudá planeta byla ve svých počátcích poháněna metanem! Objev vysvětluje mnohé z jeho historie!

08. října 2017 09:52 / Internet
 0   0
Starověký Mars nebyl vždy rudou planetou, jak můžete vidět na obrázku. Podle nejnovější vědecké analýzy byl totiž v ranných počátcích poháněn výbuchy metanu, jehož velké zásoby ukrýval pod svým povrchem.

Ačkoli je Mars nyní mrazivý a suchý, existují nepochybně důkazy, které naznačují, že povrch Marsu byl kdysi v mnohém podobný naší Zemi. Na jeho povrchu se totiž nacházela voda v kapalném stavu. Existovaly zde řeky, potoky, rybníky, jezera a dost možná i oceány.

Pro představu se jedná o následující vývoj planety:

První bylo období do jedné miliardy let po vzniku planety, známe jako Noahova doba. Během dalších šesti set milionů let, tedy období známého jako Hesperianská éra, se Mars změnil z chladného a vlhkého světa na ledový svět. Na konci této éry rudá planeta ztratila většinu své atmosféry, což umožnilo oteplení a existenci kapalné vody na jejím povrchu.

Předběžné analýzy hornin z Hesperianského období naznačují, že podnebí na Marsu bylo dostatečně teplé pro formování jezer a trvalo více než 3 tisíce let. Vědci se přitom již mnoho let snaží zjistit co bylo pravou příčinou oteplení planety. Teorie sopek však není pravděpodobná, ty totiž mohou vytvořit skleníkové plyny během erupcí a ovlivnit teplotu planety, nemohou však na klima mít dlouhodobý vliv.

Nyní vědecký tým zjistil, že existence a zachování jezer mají na svědomí silné výbuchy emisí skleníkového plynu metanu, který se ukrýval ve velkém množství pod povrchem Marsu.

Na rozdíl od Země Mars nemá velký měsíc, který by zabránil osám se houpat. Proto se osa otáčení rudé planety může naklonit nepředvídatelným způsobem, což vede k chaotickým a konstantním změnám teploty.

Vědci naznačují, že během období oteplování byl snížen objem ledu pokrývajícího Mars. To vedlo k tomu, že zásoby metanu pod povrchem Marsu se začaly uvolňovat. Vědci předpokládají že během jednoho tisíciletí mohlo z povrch Marsu vybuchnout až 200 miliard tun metanu, což může způsobovat trvalé oteplování planety.

Takové výbuchy mohly zvýšit teplotu na Marsu o 5-10 stupňů Celsia. Přestože se metan postupně rozkládá v atmosféře Marsu, výzkumníci odhadují, že každá epizoda oteplování mohla trvat až milion let. Vědci pro tento výzkum využili data z nástroje NOMAD, který shromažďuje data z oběžné dráhy na Marsu.

Na Marsu v současné době působí také kosmické vozítko Curiosity, které má na svém kontě již mnoho zásadních objevů týkajících se historie planety. Více o jeho objevech se můžete dočíst našem článku zde.

Fotogalerie
Robert Bureš | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu