|  TECHNIKA
st 15. května, svátek má Žofie, zítra Přemysl
Věda a technika
Vědci dlouho předpokládali, že se pod povrchem nachází rozsáhlé jeskynní systémy 

Vědci plánují postavit základnu na Měsíci. Konečně objevili vhodné místo

20. října 2017 07:45 / Internet
 1   1
Vědci po mnoho let spekulovali, zda některé temné kráterovité rysy na měsíčním povrchu mohou ve skutečnosti ukrývat vchody do podzemních jeskynních systémů a roklí, vyhloubených v pradávných dobách tekoucí lávou. Nedávný výzkum jejich existenci potvrdil.

Badatelé japonsko–amerického výzkumného týmu tento týden odhalili pomocí gravitačních a radarových údajů nové důkazy, které skutečně dokazují existenci těchto rozsáhlých jeskyní v povrchu Měsíce. V budoucnu by tyto systémy mohly posloužit například pro výstavbu kosmické báze. Jsou totiž jediným vhodným terénem pro stavby v místě, kde neexistuje ochranná atmosféra.

Nový geofyzikální výzkum na snímcích ukazuje několik hlubokých otvorů, které se nachází v blízkosti Marius Hill. Tento měsíční kopec totiž ukrývá lávové průchody, které vědcům mohou nabídnout neporušené prostředí pro výzkum složení Měsíce a v neposlední řadě mohou sloužit jako ideální místo pro vybudování první měsíční báze
V bázích uvnitř těchto velkých jeskyních by lidé byli chráněni před nebezpečnými slunečními paprsky, meteority a dalšími riziky, které přináší absence atmosféry a nízká gravitace.

Lávové rokle pravděpodobně vznikly v dávném období, kdy na Měsíci byla přítomna vulkanická činnost. Tekoucí láva vyhloubila v povrchu Měsíce tyto kanály a když vulkány na Měsíci přestaly být aktivní, zanechaly za sebou obrovské prázdné jeskyně. Nový výzkum také potvrdil, že vyhloubené jeskyně se zdají být dostatečně stabilní proto, aby v nich mohly být vybudovány výzkumné báze.

Vědci z japonské kosmické agentury JAXA analyzovali radarová data z kosmické lodi Selene, která byla speciálně navržena pro studium původu Měsíce a jeho geologické složení. Nový výzkum však ukázal, že tato kosmická sonda je neméně vhodná pro objevování jeskyní v povrchu Měsíce. Radar na její palubě totiž dokáže identifikovat vzorek ozvěny a určit s poměrně velkou přesností jaký typ terénu se v místě nachází. Těchto míst objevila japonská sonda hned několik.

Ujištění vědeckého týmu nastalo však teprve ve chvíli, kdy americká vesmírná agentura NASA pomocí družice Grail identifikovala ve stejných místech deficity v měsíčním povrchu, kde je snížený obsah horniny. Tato sonda však pracuje s jinou technologií, která je založena na rozdílu gravitace v místech s pevným a dutým povrchem.

Kombinací obou typů dat byl mezinárodní tým schopen nejen prokázat přítomnost těchto lávových kráterů, ale i jejich hloubku a výšku. Některé z nich sahají do hloubky až jeden kilometr a na šířku mají ještě o něco více.

Měsíc se tak stává pro astronomy a vědce opět zajímavým místem, protože v těchto prostorech je šance jednak pro jedinečný výzkum a také pro začátek vesmírné kolonizace.

Fotogalerie
Lukáš Bauer | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu