Ozónová díra nad Antarktidou nezvyklé velikosti byla největší, kterou kdy vědci v této oblasti zaznamenali. Této neobvykle velké ozónové díry si vědci poprvé všimli v březnu a nyní po měsíci se opět zacelila. Podle vědců byly příčinou jejího vzniku nezvyklé povětrnostní podmínky v arktické oblasti.

Vědci však upozorňují, že zacelení této ozónové díry nemá nic společného se snížením znečištění, které je důsledkem opatření v rámci boje s pandemií koronaviru. Letošní jev na severní polokouli vznikl díky silným větrům, které dlouhodobě udržovaly velmi chladný vzduch v polárním víru. Nad Arktidou tak bylo mnohem více chladného vzduchu, než je obvyklé.

Přirozená vrstva ozónu v atmosféře chrání Zemi před vysoce škodlivým slunečním zářením. Ozónovou dírou se nazývá oblast, kde je koncentrace tohoto plynu velice snížená a sluneční záření tak ve velkém měřítku proniká na zemský povrch. Za vznikem ozónové díry stojí především takzvané freony, které se masivně využívaly v druhé polovině 20. století. Díky přijetí Montrealského protokolu v roce 1987 se podařilo zastavit úbytek ozónu. Díra nad Antarktidou se pomalu zaceluje. Loni byla nejmenší za posledních 35 let.

Vědci odhadli velikost ozónové díry na jeden milion čtverečních kilometrů, což je přibližně dvakrát velikost Španělska. Polární vítr se však během dubna rozdělil a umožnil její zacelení.

Nad Arktidou jsou ozónové díry vzácné. V minulosti je vědci zaznamenali v letech 2011 a 1997, kdy v oblasti panovaly podobné podmínky jako během letošní zimy. Na severní polokouli obvykle nejsou podmínky, které by umožnily narušení ozónu v takové míře. Vědci zatím nevědí, co způsobilo nevídaný stav v ovzduší tuto zimu ani zda by se v budoucnu mohly podmínky opakovat častěji. Dále čtěte: (Ozónová díra mizí. Do konce století bude Země stejná jako před průmyslovou revolucí).