Islandské sopky představují pro Evropský kontinent značné riziko. Důkazem je tomu událost z 21. března 2010 kdy se probudila k životu sopka Eyjafjallajökull. K druhé a přibližně dvacetkrát silnější erupci došlo o další tři týdny později. Tento výbuch doslova ochromil leteckou dopravu nad Evropou, protože se do atmoféry dostalo obrovské množství sopečného popela.

Během několika prvních dnů uniklo do atmosféry až 140 milionů metrů krychlových sopečného materiálu, přičemž popel vystoupal až do výšky devíti kilometrů. Kráter vulkánu se nachází pod pátým největším islandským ledovcem Eyjafallajökull v poměrně odlehlé a řídce obydlené oblasti na jihu ostrova, asi 120 kilometrů od hlavního města Reykjavíku.

Celý Island je vulkanického původu a je posetý více než 140 zjištěnými sopkami, ze kterých je asi třicet považováno za aktivní. Vědci proto tyto aktivní sopky bedlivě monitorují s cílem lépe předpovídat jejich chování. U jedné z nich nyní zjistili velice zvláštní chování, které může naznačovat, že se sopka probouzí.

Vulkanickou aktivitu v oblasti poloostrova Reykjanes jihozápadně od islandského hlavního města vědci pozorují od konce ledna. Za necelé tři měsíce v této oblasti seismologické přístroje zaznamenaly téměř devět tisíc otřesů. Půda se také v některých místech zvedla až o deset centimetrů, což naznačuje, že se roztavené horniny prodírají na povrch.

Podle seismologů se zdá, že se tato sopečná oblast po stovkách let klidu opět probouzí k životu. V této oblasti došlo podle záznamů k poslední silnější erupci přibližně před osmi stoletími. Na místě je podle expertů pět vulkanických systémů, které se probouzí k aktivitě jednou za tisíc let. Dále čtěte: (V povrchu Marsu byla objevena velká díra. Vede do podzemní jeskyně).