Nový rover ExoMars zahájí druhou etapu společného bádání evropských a ruských expertů na Marsu. První fáze tohoto výzkumu byla zahájena v roce 2016 vysláním družice Trace Gas Orbiter s modulem Shiaparelli. Přestože se samotná družice úspěšně usadila na oběžné dráze Marsu, modul se při pokusu o přistání porouchal a byl nenávratně ztracen.

Mise nového rusko-evropského robota byla původně pojmenována ExoMars 2020, podle předpokládaného roku přistání na Marsu. Podle nejnovějších zpráv však bude přejmenována na ExoMars 2021, protože se přistání o rok opozdí.

Rover s názvem Rosalind Franklinová bude vůbec prvním automatickým výzkumníkem, který se bude aktivně pohybovat po povrchu Marsu, ale zároveň ho zkoumat pod povrchem. Tento uniktání robot bude schopen „nahlédnout“ až dva metry pod povrch, analyzovat složení a pátrat po známkách života. 

Na rudé planetě se tak připojí k dvojici funkčních robotů americké NASA. Prvním je vozítko Curiosity a druhým robotem je stacionární sonda InSight. Na Marsu je dále ztracený robot Opportunity, který se v loňském roce odmlčel po silné prachové bouři.

Rosalind Elsie Franklinová byla anglická biofyzička, chemička a bioložka, která se zabývala především rentgenovou krystalografií. Přispěla velkou měrou k objasnění molekulární struktury DNA, RNA, virů, uhlí a také grafitu. Dále čtěte: (Nová kosmická loď SpaceX bude testována již příští měsíc. Může nahradit ruský Sojuz).