|  TECHNIKA
so 23. listopadu, svátek má Klement, zítra Emílie
Věda a technika
Velryby často uvíznou na plážích vlivem působení podmořského sonaru 

Armádní podmořský sonar je příčinou zvláštního chování některých kytovců. Vědci už zjistili proč

04. února 2019 17:32 / Internet
 1   0
Některé druhy velryb páchají hromadné sebevraždy tím, že uvíznou na plážích. Vědci se dříve domnívali, že za tyto smutné události mohou chybné navigační schopnosti těchto tvorů, ale nový výzkum ukazuje, že na vině je opět člověk. Chování kytovců totiž může ovlivňovat výkonný armádní sonar.

Biologové zabývající se mořským výzkumem vůbec poprvé našli vysvětlení velmi záhadného jevu, kterým je hromadná sebevražda některých druhů velryb. Podle nejnovější studie za to může s největší pravděpodobností stres, který u těchto tvorů vyvolávají vojenské sonary.

To, že sonar námořních lodí může mít negativní dopad na mořský život, vědci tušili již mnoho let. Tyto přístroje totiž vydávají silné zvukové vlny, které dokáží měnit chování některých mořských tvorů včetně kytovců. Tím nejzávažnějším problémem je to, že se velryby mohou vrhat do mělkých vod, kde potom hromadně umírají. Vědci proto chtějí apelovat na vlády se snahou rozšířit oblasti, kde nemohou být sonary využívány.

Nejvíce sonary škodí vorvaňovcům, středně velkým ozubeným kytovcům. Až doposud se ale nevědělo, proč právě oni jsou sonarem tak zranitelní. Až do šedesátých let 20. století se stávalo jen velmi výjimečně, že by vorvaňovci hromadně uvázli na pláži. Pak však americké námořnictvo zavedlo nový druh sonaru, kterému se říkalo MFAS a měl odhalit sovětské ponorky, které mohly nést jaderné střely schopné ohrozit USA. 

Vědci od té doby registrovali celkem 121 případů, při nichž se menší nebo větší skupina těchto mořských savců vrhla na břeh. Velké množství těchto případů se stalo ve stejných místech jako cvičení amerického námořnictva nebo plavidel NATO.

Vědci se domnívají, že velrybám zvukové vlny způsobují nevolnost – do krve se jim uvolňují bublinky dusíku. A to může způsobovat krvácení a poškození jejich vnitřních orgánů. Zdánlivě se tak zasažení sonarem může podobat dekompresní nemoci u lidských potápěčů způsobené příliš rychlým vynořením z hloubky na hladinu.

Vědci ve studii uvedli, že každý druh velryb snáší sonarové zvuky jinak, ale po dobu výzkumu zpozorovali, že v oblastech, kde byl vydán přísný zákaz používání tohoto armádního zařízení, sebevražd velryb značně ubylo. Jedna z takových oblastí se nachází u Kanárských ostrovů a vědci potvrdili, že na tamní populaci velryb to má pozitivní vliv. Dále čtěte: (Japonsko opět začne s komerčním lovem velryb. Přestává být členem velrybářské komise).

Fotogalerie
Lukáš Bauer | Magazín PLUS+
Témata: velryba, sonar, armáda, vědec
Zavřít reklamu