Oko člověka je natolik dokonalé, že jeho funkce nedokáže plně zastupovat žádný člověkem vyrobený přístroj. Sítnice lidského oka je tvořena přibližně 130 miliony tyčinek a 7 miliony čípků, což odpovídá fotoaparátu s rozlišením 137 megapixelů.

Nejmodernější vědecké přístroje mají sice rozlišení již asi čtyřikrát vyšší, ale v mnoha ohledech přesto vlastnostem lidského oka nedokáží konkurovat. Nejzajímavější z těchto vlastností je například dynamický rozsah vidění, vyvážení bílé, schopnost ostření a noční vidění.

Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici. Všechny části oka, přes které paprsky světla procházejí, jsou průhledné, aby propustily co nejvíce dopadajícího světla.

Světlo vstoupí přes rohovku do oblasti vyplněné komorovou vodou a dopadá zornicí na čočku. Ta se pomocí svalů duhovky roztahuje a zužuje, čímž se mění její zakřivení, a tím i ohnisková vzdálenost. Tak se oko akomoduje a zaostřuje na více či méně vzdálené předměty, aby se jejich paprsky sbíhaly přesně na sítnici, kde vytvářejí převrácený obraz.

Lidské oko však může trpět řadou potíží, které však dokáží lékaři řešit pomocí speciálních operací. Rohovka je štít lidského oka, která ho chrání před nejrůznějšími nečistotami. Zcela průhledná a správně tvarovaná rohovka je podmínkou správně fungujícího zraku, jenže to kvůli řadě důvodů nemusí vždy platit.

U rohovky dochází často k disfunkci endotelu, což je stav, kdy vnitřní vrstva rohovky začne otékat, zbělá, je zakalená a pacient přestává vidět. Řešením je kombinace dvou zákroků, jde o výměnu čočky kvůli šedému zákalu a transplantaci rohovky. Kvalita těchto operací stala ve srovnání s minulostí téměř zázračnou a lidé tak mají možnost udržet svůj zrak v dobré kondici. Dále čtěte: (Japonci sestrojili fascinujícího humanoida vykonávajícího lidské činnosti).