ČR už ale není zemí s nejrychlejším meziročním růstem cen nemovitostí jako ještě ve třetím čtvrtletí roku 2017. Hned v šesti zemích EU zdražovaly nemovitosti ve druhém čtvrtletí v meziročním vyjádření razantněji.

Nejde o žádné překvapení, jelikož v České republice zpřísňuje centrální banka poměrně razantně měnovou politiku, zatímco ve většině zemí EU, v eurozóně, zůstávají sazby na de facto nulové úrovni, přičemž Evropská centrální banka dosud ani neukončila svojí nekonvenčně uvolněnou měnovou politiku. Na zpřísňování měnové politiky v ČR banky reagují zvyšováním úrokových sazeb hypotečních úvěrů, což přispívá k ochlazení poptávky po nemovitostech, a tedy k jistému poklesu dynamiky jejich zdražování.

V zemích, jako je Irsko, Portugalsko nebo Slovinsko, rostou ceny nemovitostí dvojciferným tempem. Tyto státy by tak jistě „zvládly“ vyšší úrokové sazby a ty by v jejich případě byly zřejmě i žádoucí. Evropská centrální banka ale musí brát na zřetel slabší ekonomiky eurozóny, jako je Řecko nebo Itálie, které ještě na růst sazeb nejsou dostatečně připraveny. 

Proto se rozpětí mezi základní sazbou České národní banky a základní sazbou Evropské centrální banky po posledním měnověpolitickém zasedání ČNB koncem září rozšířilo na svoji nejvyšší úroveň od roku 2001. Toto rozpětí se přitom bude zvyšovat minimálně do poloviny příštího roku, což způsobí, že růst cen nemovitostí v ČR nebude ani letos, ani příští rok v kontextu EU vybočovat. Růst cen nemovitostí v ČR bude nadále nadprůměrný, nikoli však již nejrychlejší. Poptávku po realitách totiž u nás ochladí také přísnější podmínky poskytování hypoték, platné od letošního října.