Na shromáždění ČMKOS do Prahy dorazilo 1300 odborářů a odborářek z celé republiky. Připravovali se na vyjednávání o růstu mezd. Odborovým vyjednavačům doporučili, aby začali se zaměstnavateli ve firmách jednat o růstu platů pro příští rok o sedm až devět procent. 

„Dobrovolně nám zaměstnavatelé zatím nic nedali. Nikdy se nestalo, že by kvůli požadavkům odborů musela nějaká firma zavřít svůj provoz," řekl Středula. Dodal, že sedmi až devítiprocentní růst je doporučení, odbory budou postupovat podle situace firem.

Zaměstnavatelé skokové přidávání odmítají. Poukazují na to, že mzdy zvyšují sami. Argumentují také tím, že výdělky rostou rychleji než produktivita práce. Podle Středuly by se v době růstu ekonomiky měly příjmy zvedat rychleji, aby se Česko přibližovalo vyspělým státům a prolomila se "mzdová železná opona".

Odbory zároveň požadují zkrácení pracovní doby bez ztráty mzdy. Podle místopředsedkyně ČMKOS Radky Sokolové čeští pracovníci odpracují mnohem více hodin než jejich němečtí kolegové, a to za třetinový výdělek.

Podle Středuly má Česko takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové.

Češi za předloňský rok odpracovali podle Středuly v průměru celkem 1770 hodin, Němci 1363 hodin. "Čeští zaměstnanci proti německým zaměstnancům za čtyřicet let kariéry odpracují o devět let víc, proti dánským a nizozemským o osm let víc, proti francouzským o šest let a belgickým o pět let," řekl předák ČMKOS.

Odbory žádají také to, aby znovu získaly právo zastavit výrobu v případě ohrožení zdraví a života pracovníků. Věří tomu, že se úprava dostane do připravované novely zákoníku práce. Požadují také uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny.

Pro zaměstnance veřejných služeb a správy žádala ČMKOS pro příští rok růst platových tarifů o deset procent. Nakonec se předáci s vládou dohodli na průměrném navýšení sumy na platy o osm procent, přidávání plošné nebude.