Jenže běženci usazení v Turecku zároveň touží po shledání s blízkými v Sýrii. Neviděli je třeba už sedm let. Proto už čtrnáct dní nocují na uzavřeném hraničním přechodu a čekají na povolení ke krátkému výjezdu do Sýrie. O turecký azyl přitom přijít nechtějí.

Turecké úřady pouštějí „své“ Syřany tam a zpět jen u příležitosti muslimských svátků. Teď je takzvaný Velký svátek a desítky tisíc syrských běženců dostalo mimořádné povolení ke krátkodobému výjezdu Sýrie. Na tyhle lidi, kteří čekají před hraničním přechodem, se ale nedostalo.

Turecké úřady zato ochotně pouštějí ty, kteří se už do Turecka vrátit nechtějí. „Pokud se situace v Sýrii uklidní, tak se vrátím, ale za současných podmínek ne. Teď jsou tam na denním pořádku vraždy a krádeže. Teď jsem dostal zprávu, že v jedné vesnici u Azázu zabili ozbrojenci čtyři lidi.

A to je přitom oblast, kterou kontroluje turecká armáda. Není tam bezpečno,“ říká Syřan Ahmad. Podle něj jsou i jiné cesty, jak se do Sýrie z Turecka dostat: „Dá se jít s převaděči. Za 1500 dolarů odtud do Sýrie, a nejmíň za 3000 dolarů zpátky ze Sýrie do Turecka.“

Ahmadova manželka Chadídža vypadá odhodlaně a chce, aby se jejich situace dostala do médií: „Mám tam jednoho syna, který je tam už tři roky sám. Chceme tam jet jen na návštěvu a zase se vrátit. Třeba jen na týden. Tady v Turecku teď máme práci a děti, musíme sem zpátky. Ale Turci se nás Syřanů chtějí zbavit. Chtějí nám sebrat průkazky a pak už nás nepustí zpátky.“

Další syrský uprchlík Abdal Kádir doufá, že povolení ke krátkodobému výjezdu do Sýrie nakonec dostane. „Já tam mám maminku v nemocnici, není na tom dobře. Potřebuju ji vidět, stejně jako otce. A pak se sem zase vrátit. Ale tady je to tak, že přijde turecká policie a řekne, kdo chce jet do Sýrie, odevzdejte turecké průkazky a už se do Turecka nevracejte,“ stěžuje si na přístup tureckých úřadů Abdal Kádir.