Přání zrušit střídání času podle něj vyjádřili občané Evropské unie v nedávné veřejné konzultaci. Aby ale byl zaveden jednotný celoroční čas, musel by s návrhem komise souhlasit i Evropský parlament a jednotlivé členské státy unie.

„Lidé to chtějí, my to uděláme,“ řekl Juncker v rozhovoru poskytnutém ZDF. Předseda Evropské komise reagoval na veřejnou konzultaci, v níž se naprostá většina ze 4,6 milionu občanů unie, kteří se do ní zapojili, vyslovila pro zrušení přechodu na letní čas. Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony.

Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy unie.

Letos v únoru Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.

Debata o zrušení každoročního přechodu na letní čas českého premiéra Andreje Babiše nezajímá. „Mám jiné starosti, řeším migraci,“ uvedl Babiš na žádost novinářů o reakci na avizovaný plán Evropské komise. Babiš na dotaz novinářů nejprve uvedl, že neví, zda by změna něco přinesla. „To se musíte zeptat občanů,“ uvedl. Neodpověděl nicméně na otázku, zda by tak podle něj měli rozhodnout v referendu.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.