Škrty v přídavcích a změny v předpisech žádají zejména radnice měst, které zřejmě oprávněně poukazují na to, že v řadě případů jsou peníze vypláceny na základě podvodů. Statistiky ukazují, že prudce roste především počet příjemců těchto dávek z východní Evropy. Starostové jsou na základě vlastních zkušeností v této souvislosti přesvědčení, že se jedná o cílenou migraci „do sociálního systému“ Německa.

Nárok na přídavky na děti mají občané EU v zásadě v každé členské zemi, v níž pracují nebo bydlí. V Německu se u prvních dvou dětí jedná o 194 eur (4972 korun), u třetího o 200 eur a u každého dalšího dítěte o 225 eur. To jsou pro občany některých unijních zemí nemalé peníze - například v Rumunsku podle údajů EU činí průměrný hrubý měsíční plat v přepočtu 715 eur (18 300 korun).

Podle úřadů je na děti občanů jiných zemí unie, kteří mají přihlášené bydliště v Německu, ale jejichž potomci v Německu nežijí, měsíčně vypláceno kolem 50 milionů eur, ročně tedy tyto náklady přesahují 600 milionů eur.

Loni na konta v zahraničí putovalo 343 milionů eur určených na děti. V této statistice jsou samozřejmě zahrnuti i němečtí státní příslušníci, kterých je přibližně 31 000. Jejich počet se ale už řadu let nemění, zatímco například množství polských příjemců od konce loňského roku poskočil o 15 000, příjemců z Česka o 5000 a z Rumunska o 2000.

Podle aktuálních údajů uvedených DPA nejvíce zahraničních příjemců německých přídavků na děti je polského původu, za nimiž následují Češi, Chorvaté a Rumuni. Oficiální statistiky za loňský rok uvádějí, že v prosinci přídavky dostalo 103 000 polských dětí, které následovalo 17 000 chorvatských dětí a zhruba stejný počet dětí z Rumunska. Ve zmíněném období přídavky dostalo i 16 000 českých dětí a skoro stejný počet dětí francouzských rodičů.

„Spolková vláda tento problém zaspala, musí konečně něco udělat v souvislosti s tím, že v Evropě existují uprchlíci před chudobou,“ zlobí se starosta přístavního města Duisburgu Sören Link. „V současné době máme v Duisburgu kolem 19 000 lidí z Rumunska a Bulharska, Sintů a Romů. Před téměř sedmi lety, v roce 2012, jsme jich měli 6000,“ dodává.

Podobně jako představitelé jiných měst poukazuje na zjevné kriminální zneužívání stávajícího systému dávek určených na děti. V řadě případů jsou nároky na přídavky podvodné - na základě nepravdivě uvedených údajů nebo vůbec zfalšovaných dokumentů. Mnohdy ani není jisté, zda děti, na něž se peníze berou, vůbec existují.

List Welt am Sonntag už dříve napsal, že Německo mohou ročně připravovat o více než 100 milionů eur zločinecké skupiny, které do Německa posílají rodiny a umožňují jim inkasovat peníze na neexistující děti nebo na děti, které v Německu vůbec nežijí.