Není tak jisté, zda to vůbec ještě mohou do konce roku stihnout. Podle opozice je to jenom věc hnutí ANO, které by pro vládní návrh potřebnou podporu našlo. 18. dubna tehdejší vláda v demisi na svém jednání schválila zákon zpomalující skokový nárůst platů politiků a dalších ústavních činitelů. I když se kabinet od té doby změnil, poslanci zůstávají titíž. K vládnímu návrhu o platech se přesto dodnes nedostali a nedostanou se k němu ještě nejméně půldruhého měsíce, než začne příští řádná schůze.

Na mimořádné schůzi k důchodům, která proběhne na konci srpna, se o platech politiků hovořit nebude. „Platy jsou zaparkované ve sněmovně. Poslanci na to moc nespěchají, uvidíme, jak to dopadne,“ poznamenal premiér Andrej Babiš. Jak přiznal místopředseda hnutí ANO Richard Brabec, není jisté, zda je vůbec ještě reálné zpomalení růstu platů do konce roku schválit.

Zákon by totiž měl projít třemi čteními včetně posouzení ve výborech, poté ještě Senátem a dostat podpis prezidenta. „Bude to jistě hodně složité. Je to bezpochyby šibeniční termín,“ konstatoval Brabec.

Opozice přitom tvrdí, že těmi, kdo se zákonem nechtějí zabývat, jsou poslanci Babišova ANO. „Evidentně vládní poslanci nemají vůli tento návrh prosazovat, protože pokud by chtěli, tak tu většinu mají,“ upozornila místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

K podpoře zákona zpomalujícího růst platů politiků se hlásí Piráti i SPD. „Podpoříme jakýkoli návrh, který směřuje k tomu, aby se nenavyšovaly platy politiků,“ ujistil předseda SPD Tomio Okamura.

Podporu naopak vláda nenajde u ODS, která poukazuje na to, že skokový růst je jen důsledkem toho, že si politici v minulosti platy zmrazili. „Tuto věc, která určitě veřejnost zajímá, řešíme proto, že v minulosti v době krize si politici na několik let zmrazili platy,“ upřesnil poslanec strany Jan Skopeček.

Ani lidovci nejsou zpomalení růstu nakloněni. „Rostou mzdy ve všech odvětvích,“ upozornil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Podle vládního návrhu by měli v příštím roce dostat poslanci a senátoři přidáno o necelých sedm tisíc měsíčně, ministři o 13 tisíc, prezident o necelých 23 tisíc. Pokud by se platy rozmrazily bez dalšího zásahu, bude růst více než dvojnásobný, ministři si tak polepší téměř o 30 tisíc a hlava státu o 50 tisíc korun na celkových 303 tisíc.

Ústavní činitelé by se navíc stali skupinou, která by dostala přidáno nejvýrazněji. Výrazně mají napřesrok vzrůst platy učitelům, ale v jejich případě půjde o 15 procent. Další státní zaměstnanci by si měli přilepšit v průměru o šest procent.