Nedávno, přesně 23. března, odsouhlasila vláda zvýšení plánovaného deficitu z původně rozpočtovaných čtyřiceti miliard právě na 200 miliard korun.

Ministerstvo financí postupuje „salámovou metodou“ postupného navyšování letošního schodku, aby skokovým jednorázovým navýšením, třeba hned v rozsahu 300 miliard korun, nevyděsilo veřejnost a nenahrálo na smeč opozici. Přitom rozhodně nelze vyloučit, že bude muset i schodek 300 miliard ještě navyšovat. Na druhou stranu deficit 300 miliard korun je mnohem realističtější než dosavadní plán schodku 200 miliard. O něm bylo zřejmé už prakticky v okamžiku schválení vládou, že je nerealisticky nízký.

Ač ministerstvo zjevně volí „salámovou metodu“, je třeba připustit, že se kvůli koronakrizi ocitá v nesmírně obtížné roli, jelikož bezpříkladná míra nejistoty ohledně dalšího ekonomického vývoje u nás i ve světě nedovoluje sestavit byť jen elementárně spolehlivý rámcový rozpočtový výhled do zbytku letošního roku. V jiných zemích na tom nejsou o nic lépe.

Deficit 300 miliard korun by byl nejvyšším schodkem v historii novodobé ČR, píšící se od roku 1993, a to jak absolutně, tak relativně, tedy v poměru k HDP. Ministerstvo financí ve své aktuální, dubnové prognóze předpokládá, že hrubý domácí produkt ČR v nominálním vyjádření letos vykáže úroveň 5,53 bilionu korun. Deficit 300 miliard korun by v takovém případě představoval 5,4 procenta nominálního HDP. Dosud nejvýraznější procentuální schodek v historii ČR vykázal státní rozpočet v krizovém roce 2009, kdy dosáhl 4,4 procenta HDP. V absolutním vyjádření tehdy činil 192,4 miliardy korun.

Dnešní navržení schodku ve výši 300 miliard je tak v kombinaci s uvedenou prognózou vlastně prvním oficiálním přiznáním ministerstva financí, že letos počítá s nejvyšším schodkem v dějinách ČR – a to právě i v relativním vyjádření v poměru k HDP, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

Nutno navíc doplnit, že pokud česká ekonomika letos klesne výrazněji, než s čím poměrně optimisticky počítá ministerstvo financí, bude vyšší také právě procentuální vyjádření schodku. Pokud by například ekonomika klesla reálně o deset procent (a nikoli o 5,6 procenta, jak počítá ministerstvo), pak při předpokládané letošní inflaci ve výši 3,2 procenta bude schodek 300 miliard odpovídat už zhruba 5,7 procenta HDP.

Je samozřejmě otázka, z čeho vláda tak vysoké manko veřejných rozpočtů bude financovat. Jednou z nejpravděpodobnějších cest je zvýšení daní doprovázené tolerancí dlouhodobě vyššího absolutního i relativního (v poměru k HDP) veřejného zadlužení ČR. Občané se tedy musí připravit na možnou realitu vyšších daní, například majetkových, po odeznění koronakrize. Za současný výpadek ekonomiky zkrátka někteří zaplatí ztrátou zaměstnaní a mnozí pak vyššími daněmi, uzavírá Kovanda Jak se bude vyvíjet cena nemovitostí po koronavirové krizi.