Z nových dat Eurostatu tedy plyne, že bezprostředně před úderem koronavirové krize se český nemovitostní trh nadále přehříval. Tempo zdražování nemovitostí bylo více než dvojnásobné jak v porovnání s růstem cen v EU jako celku – ještě zahrnujícím Spojené království –, tak v porovnání s růstem cen v eurozóně.

Důvodem citelného vzestupu cen nemovitostí v ČR, a jejich až dvacetiprocentního nadhodnocení, byla jako po celý loňský rok omezená nabídka, daná zejména pomalou výstavbou nových nemovitostí. Na straně poptávky cenu zvedala citelně rostoucí kupní síla Čechů, daná řadou let obecné ekonomické prosperity a růstem reálných mezd.

V prvním čtvrtletí roku 2020 však v důsledku koronavirové krize došlo k citelnému útlumu aktivity na českém nemovitostním trhu a k „zamrznutí“ některých jeho segmentů, takže lze letos očekávat výrazné zvolnění dynamiky růst cen nemovitostí. Půjde však o celoevropský jev, takže to nemusí znamenat, že se Česko v pomyslném žebříčku zemí EU dle tempa zdražování realit jakkoli propadne.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je předčasné nyní hovořit o tom, že se ceny na nemovitostním trhu v ČR budou v důsledku koronakrize propadat. Spíše je třeba přechodně počítat se stagnací cen realit v atraktivních lokalitách a s mírným cenovým poklesem realit v méně atraktivních oblastech typu maloměsta, venkova či sídlišť městských periférií. Pokud se česká ekonomika zotaví v přiměřeně krátkém čase, během několika čtvrtletí, ceny nemovitostí v ČR ve druhé polovině roku 2021 obnoví svůj vzestup.