„Vláda řeší jednodenní věci. Vynoří se problém a ona se ho snaží řešit. Řeší mikrověci, ale uniká nějaký koncepční plán. Nemá na něj čas a myslím, že na něj nemá ani osobnosti,“ řekl Klaus v rozhovoru pro Blesk.cz. Jako příklad uvedl otevírání některých obchodů, které premiér Andrej Babiš obhajoval zprávami, které dostává od veřejnosti.

Klaus varoval před ekonomickými dopady. Podle něj byla v posledních letech tendence na omezování volného trhu, která při řešení dopadů epidemie koronaviru ještě posílila. Upozornil i na to, že dopad restrikcí na ekonomiku může být větší než vládou odhadovaný propad o 5,5 procenta HDP, pokud karanténa potrvá delší dobu. Stát podle něj musí začít řešit, kde vezme zdroje, které pokryjí rozpočtový propad. „Nemám pocit, že bude velký prostor pro zvyšování daní. Nevím, která vláda by to unesla. Bylo by daleko rozumnější hledat vatu v rozpočtových výdajích,“ řekl. Varoval také před růstem inflace, která by sice v relativním vyjádření snížila váhu státního dluhu, ale současně by znehodnotila lidem úspory.

Podle Klause současná restriktivní opatření vytvoří ve společnosti takovou náladu, že už je nebude možné vzít zpátky. Obavy vyjádřil například nad důsledky takzvané chytré karantény, kterou vláda chystá. „S koronavirem si dovážíme z Číny čínský systém sledování lidí, čínský systém tv. social scoringu a zavádíme to potichu tady,“ řekl. Čína podle něho využívá systém takzvaného společenského skóre k poskytování nebo naopak odmítání některých výhod svým občanům na základě jejich chování, využívá k tomu moderní technologie.

Klaus strach z koronaviru nemá, přestože vzhledem k věku patří do rizikové skupiny. „Myslím, že se hrozba koronaviru v jistém slova smyslu strašlivě přeceňuje. Myslím, že statistiky jsou zavádějící,“ řekl. Upozornil, že se nerozlišuje mezi lidmi, kteří zemřeli na následek nákazy koronavirem, a mezi lidmi, kteří se nakazili, ale koronavirus nebyl hlavní příčinou jejich úmrtí.