Mezinárodní tým vědců objevil zvláštní schopnost bakterie Cupriavidus metallidurans, která dokáže pohltit pro člověka toxické kovové sloučeniny. Zajímavé na tom je zejména to, že bakterie nejen přežije, ale dokonce tyto sloučeniny přemění na zlaté částečky.

Stejně jako mnoho dalších prvků se i zlato pohybuje v rámci takzvaného biogeochemického cyklu. Tento termín popisuje, jakým způsobem chemické prvky nebo molekuly procházejí atmosférou, hydrosférou, litosférou i biosférou Země.

Na každém tomto kroku se podílejí také mikroby a právě to vedlo vědce k tomu, aby v této oblasti provedli výzkum a zjistili, jak to, že se bakterie neotráví vysoce toxickými sloučeninami, ze kterých v půdě vznikají zlaté ionty.

Velmi odolnou bakterii Cupriavidus metallidurans objevili vědci poprvé v roce 2009, ale do této chvíle bylo záhadou, jak dokáže pohltit toxické sloučeniny zlata a přeměnit je na kovovou formu prvku bez jakýchkoliv následků svého zdraví.

„Výsledky naší studie poukazují na jejich aktivní podíl při detoxikaci toxických sloučenin zlata vedoucí k tvorbě zlatých biominerálů,“ uvedl v roce 2009 vedoucí výzkumný pracovník, geomikrobiolog Frank Reith.

Nyní, po letech zkoumání, Reith a jeho kolegové znají konečně přesný mechanismus, kterým dosahují bakterie tak skvělých výsledků. Cupriavidus metallidurans se totiž daří i v půdě, která obsahuje vodík a také celou řadu těžkých i toxických kovů. V takovém prostředí nemá mnoho konkurentů, protože většina organismů v takovém prostředí nedokáže přežít.

Jak se ukázalo, má bakterie poměrně důmyslný ochranný mechanismus, který jí umožňuje přežít styk s toxickými sloučeninami nejen zlata, ale také mědi. Bakterie používá speciální enzym, který vědci pojmenovali CopA. Díky této látce dokáže bakterie z těla separovat kovové částečky mědi a zlata.

Vědci se nyní budou snažit o další výzkum, zda by tyto bakterie mohly například sloužit k získávání zlata z rudy, jenž obsahuje i velmi malé množství zlata, nebo rozklíčovat biochemický proces vedoucí ke vzniku tohoto drahého kovu.

Bakterie jsou často velice odolnými organismy, z nichž některé dokáží přežít v naprosto extrémním prostředí. V loňském roce například vědci objevili dosud neznámé tvory hluboko pod ledem Antarktidy (Čtěte: V teplých jeskyních, hluboko pod ledem Antarktidy, se nachází neznámé druhy tvorů a rostlin).