Již druhá indická mise na Měsíc s názvem Chandrayaan-2 bude mít za cíl za pomoci palubních přístrojů měsíčního modulu vyhledávat na povrchu Měsíce izotopy helia-3 a dalších prvků pro budoucí výzkum nových fúzních reaktorů.

Indická vesmírná agentura plánuje v budoucnu kromě přistání na Měsíci ještě přistání na jednom z asteroidů a také vyslání sondy k Venuši. Podle šéfa vesmírného výzkumu Kailasavadivoo Sivana má Indie dostatečné technologické zázemí pro zajištění úspěchu všech těchto misí.

Měsíční vozítko bude sbírat data z povrchu Měsíce a zkoumat izotopy, jenž by mohly být základním stavebním kamenem nových fúzních reaktorů. Mise navazuje na legendární indickou misi Chandrayaan-1, během které se v roce 2009 podařilo najít na Měsíci molekuly vody.

Indická mise na měsíc měla začít již před třemi roky, ale technologický partner Rusko nedodal objednané měsíční vozítko. Indie proto musela robota postavit sama a plánované zahájení nabralo výrazné zpoždění.

Přistání blíže k jižnímu pólu může být oproti přistání na rovníku velice náročné. Důvodem je zejména fakt, že k měsíčním pólům dosahuje méně sluneční energie, což znamená, že kosmická sonda a měsíční vozítko musí mnohem více šetřit energií.

Kosmické vozítko mise Chandrayaan-2 je proto speciálně naprogramováno takovým způsobem, aby stihlo nejdůležitější část výzkumu během prvního měsíčního dne, který představuje asi 14 dní na Zemi. Inženýři se totiž obávají, že nastávající měsíční noc dost možná způsobí přerušení komunikace s kontrolním střediskem.

Oblast, která bude předmětem bádání, je složena z hornin starých 4 miliardy let a ambice na odebrání vzorků z těchto oblastí má také americká NASA. Ta kromě toho plánuje také výstavbu měsíční báze a cestu na Mars (čtěte: Američané se definitivně vrací na Měsíc, Mars bude následovat).