Skalnaté podloží, jehož stáří se odhaduje na 1,7 miliardy let, objevili vědci ve městě Georgetown na severovýchodě Austrálie. Rozbor těchto hornin prokázal, že mají stejný původ jako horniny, které se nachází v rozsáhlé oblasti zvané Kanadský štít.

Nejnovější objev je velice důležitým zjištěním, protože odborníkům jasně napovídá, že Austrálie byla součástí Severní Ameriky a tvořily společně superkontinent Nuna. Tato pradávná pevnina, někdy také nazývána superkontinent Kolumbie, se formovala v období před 1,8 miliardami let. Posledním superkontinentem na naší planetě byla Pangea, která zanikla před zhruba 175 miliony let.

„Naše výzkumy ukazují, že asi před 1,7 miliardami byly horniny z Georgetown uloženy do mělkého moře v době, kdy oblast tvořila součást Severní Ameriky,“ uvedl ve zprávě vedoucí výzkumný pracovník Adam Nordsvan z australské Curtin University.

Obrovské pevninské masy se během vývoje Země neustále přesouvají. Podobně vznikla před 300 miliony let Pangea, která se postupně rozpadla na jednotlivé dnešní kontinenty.

Vědci nyní označili Nuna jako vůbec první superkontinent, který na rané planetě Zemi vznikl. Poprvé pravděpodobnou existenci této pevniny vědci publikovali již v roce 2002. Australský objev tak potvrdil dřívější domněnky a pro vědce je cennou indicií k pochopení, jak se záhadný superkontinent Nuna začal formovat.

O mnoho mladším superkontinentem je Gondwana, která zahrnovala oblasti dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Indie, Austrálie a Antarktidy. Před časem vědci objevili unikátní houbu, která na tomto prehistorickém kontinentu rostla (Čtěte: Byla nalezena dosud nejstarší fosilie houby).