První trvale obydlená vesmírná základna byla ruská stanice Mir, provozovaná v letech 1986 až 2001. První vesmírnou stanicí vůbec byla Saljut-1, kterou někdejší SSSR vyslalo do vesmíru v roce 1971. V závěru stejného roku vynesli svou první vesmírnou stanici Skylab také Američané.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) vychází z projektu, který vznikl společným úsilím západních zemí, Ruska a USA. Ještě v témže roce, kdy došlo k podpisu, byl vynesen do vesmíru základní stavební kámen v podobě ruského modulu Zarja.

ISS se k dnešnímu dni skládá z téměř čtyřicítky různých modulů, které na ni byly během let instalovány. Posledním z nich, nafukovací obytný modul BEAM, byl na ISS dopraven v dubnu roku 2016. Od roku 2000 na stanici trvale pobývá posádka, která je dvou až šestičlenná a pravidelně se střídá po půl roce.

Mise Mezinárodní vesmírné stanice byla původně plánována do roku 2016, načež byla postupně prodlužována až do roku 2024. Spekuluje se, že funkci stárnoucí stanice ISS by mohla v budoucnu částečně nahradit základna, kterou chce NASA a další vesmírné agentury vybudovat na Měsíci.

Do projektu jsou zapojeny agentury NASA (USA), Roskomos (Rusko), ESA (Evropa), JAXA (Japonsko), ASC (Kanada) a INPE (Brazílie). Většinu klíčových modulů stanice jsou ale majetkem USA a Ruska.

Mezinárodní vesmírná stanice stála za dobu své existence nejméně 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) a je jednoznačně nejdražším projektem v historii lidstva. Na své oběžné dráze kolem Země urazila ISS od roku 1998 více než čtyři miliardy kilometrů.

Stanice poskytuje lidem unikátní možnost provádět celou řadu kosmických výzkumů. Za dobu svého provozu ji potkaly také některé závady, jako například porucha ramene. Tuto závadu nedávno kosmonauti opravili (čtěte: Astronauti ve volném vesmíru opravili robotické rameno Mezinárodní vesmírné stanice).