Nadnárodní skupina výzkumníků totiž našla podobnosti v písních, které zpívají velryby ve východní Austrálii, s písněmi zpívanými velrybami ve Francouzské Polynésii. A tyto dvě oblasti jsou od sebe vzdáleny osm kilometrů.

Je všeobecně dobře známé, že samci keporkaků zpívají stále dokola stejnou píseň, kterou ostatní velryby přebírají. Taková píseň má navíc strukturu podobnou symfoniím klasické hudby. To ale nyní není tak důležité. Píseň je totiž u velryb především součástí kulturního přenosu, což už vědci zjistili před lety, a to znamená, že stejnou píseň bude zpívat většina samců. Jenomže dosud jsme neměli ani tušení o tom, jak se jedna velrybí píseň dokáže šířit obrovským oceánem.

Vědci už také věděli, že velrybí písně se vlastně moc nemění, a pokud ano, je to dlouhodobý proces. Jenomže velryby v jižním Pacifiku najednou přešly na úplně nový velrybí song. A to vědce zaujalo. No a zjednodušeně řečeno, přišli na to, že tuto píseň si zpívají velryby ve Francouzské Polynésii, tedy asi 6 kilometrů daleko. A tak se rozjel rozsáhlý výzkum, jehož závěry jsou neuvěřitelné. Tuto novou píseň si nakonec zpívaly velryby i u pobřeží Ekvádoru, takže pod vodou putovala skutečně daleko. A navíc se to stalo neuvěřitelně rychle. Celkem takto během dvou let velryby na obrovském území začaly zpívat tři nové písně.

Jak je to ale možné? Funguje to skoro stejně jako hity z rádia. Nové písně po oceánech s největší pravděpodobností "distribuují" migrující velryby. Některé totiž pravidelně migrují na dlouhé vzdálenosti ze svých hnízdišť do svých lovišť. Cestou se potkají, i když ono jde ve skutečnosti právě o kilometrové vzdálenosti, s dalšími skupinami velryb. A od nich převezmou píseň, která je pro ně nová. Tu se naučí, a než nakonec doplavou do svého loviště, naučí novou píseň všechny skupiny velryb, se kterými se na velké vzdálenosti míjejí.

"Kulturní přenos chování je důležitým aspektem mnoha zvířecích společenství, od lidí po ptáky. Samci keporkaků zpívají opakující se, stereotypní, společensky naučené a kulturně přenášené písně, které se každým rokem pomalu vyvíjejí. Většina samců v populaci zpívá stejný, pomalu se vyvíjející typ písně. Ale v jižním Pacifiku vedly písňové revoluce k rychlému a úplnému nahrazení jednoho typu písně jiným, který přinesla sousední populace. Písně se šířily na východ, z východní Austrálie do Francouzské Polynésie, ale východní rozsah tohoto přenosu nebyl znám. Zde jsme zkoumali, zda se písňové revoluce nadále šíří ze střední (Francouzská Polynésie) do východní (Ekvádor) oblasti jižního Pacifiku. [:id_2095:]

Analýzy, podobnosti využívající tři po sobě jdoucí roky dat písní, odhalily, že témata písní z let 2016–2018 francouzsko-polynéských písní odpovídala tématům písní zpívaných v ekvádorské oblasti z roku 2018. To naznačuje pokračující východní přenos písně do Ekvádoru a vokální propojení napříč celým jižním Tichým oceánem. Tato studie ukazuje, že písně, které byly poprvé identifikovány v západních populacích, mohou být přenášeny v celém jižním Pacifiku, což podporuje potenciál pro cirkumpolární kulturní přenos písní na jižní polokouli a vokální kulturu, které svým rozsahem konkuruje pouze naše vlastní," napsali vědci ve své závěrečné práci, kterou publikovali v časopise Royal Society Open Science.

Autorský článek, další zdroj: Royal Society Open Science