Řeč je o plesiosaurovi, velkému mořskému dravci, který se asi nejvíc podobá lochnesské příšeře, jak si ji už dlouhá desetiletí mnozí fanoušci představují. Plesiosaurus měl dlouhý krk a taky čtyři identické ploutve, které se podobají křídlům. Představte si třeba křídla tučňáka, ale mnohonásobně větší. Přesto vědci neměli tušení, jak mohl plesiosaurus plavat. Německá badatelka Anna Krahl ale na to konečně přišla.

Ta použila kosti z vykopávek a pomocí technického modelu přišla na to, že za plavacími schopnostmi plesiosaura skutečně mohou čtyři identické ploutve. Ty ale tento dinosaurus získal evolucí, především tedy ty zadní. A to je z hlediska evoluce velmi neobvyklé.

"Přeměna předních nohou na ploutve podobné křídlům je v evoluci poměrně běžná, například u mořských želv," píše Krahl ve své práci, publikované v žurnálu PeerJ, "Nikdy se však zadní nohy nevyvinuly v téměř identicky vypadající křídla." A nic takového se už také po plesiosaurovi neobjevilo u žádného ze zvířat.

Německou vědkyni také zajímalo, jak dokázal plesiosaurus plavat pod vodou. "Analýza srovnávající je s moderními mořskými želvami na základě toho, co je známo o jejich plavání, ukázala, že plesiosauři pravděpodobně nebyli schopni otáčet ploutvemi tak, aby jimi tzv. veslovali," uvádí Krahl. Místo toho používali pohyb nahoru a dolů, který je běžný u podvodních letců, kterými jsou například alkouni. Při jejich pohybu pod vodou to vypadalo asi tak, že špička ploutve se nacházela v téměř svislé poloze, aniž by k tomu plesiosaurus potřeboval jakoukoli podstatnou rotaci ramen nebo zápěstí.

[:id_2050:]

Plesiosaury tedy zachránila evoluce a dala jim schopnost usídlit se v mořích a mít zvláštní schopnosti. Obvykle tito dinosauři dorůstali délky okolo 4,5 metru, ale později se vyvinuli ještě do větší velikosti a dosahovali délky okolo 13 metrů, takže to byl pořádný mořský obr. Plesiosauři se logicky živili mořskými rybami a tehdejšími měkkýši. Měli celkem malou hlavu, ale disponovali pořádnou čelistí, která údajně dokázala vyvinout ohromující sílu okolo 30 tisíc PSI, což je asi nejvíc na světě, pokud je vědcům známo.

Než plesiosauři vyhynuli, to bylo před 66 miliony lety, žili v mořích a oceánech společně se současnými druhy, mimo jiné i se žraloky. A existovaly i sladkovodní druhy, jejichž fosilie byly nalezeny v Číně. Plesiosauři byli tedy zjevně obecně evolučně velmi přizpůsobiví. O důvodech jejich vyhynutí nejsou prakticky žádné záznamy. Existují pouze obecné předpoklady, že plesiosauři vyhynuli společně s ostatními dinosaury, což je ale poněkud chabá teorie, když žili prakticky výhradně ve vodě.

Další zdroj: PeerJ