V časných ranních hodinách v sobotu 26. dubna 1986 došlo k explozi jaderného reaktoru v elektrárně na severu Ukrajiny. Tato havárie byla nejhorší jadernou katastrofou v dějinách energetiky, která po sobě zanechala nejen neobyvatelnou oblast kolem epicentra, ale také vysoké míry radioaktivity v některých částech Evropy.

Jednou z nejvíce postižených oblastí je Bavorsko v sousedním Německu. I po více než třiceti letech zde některé druhy hub vykazují vysoké dávky radiace. Například hřiby hnědé zde obsahují stále vysoké hladiny radioaktivního cesia-137. Koncentrace tohoto izotopu byla ale také naměřena u divokých prasat, která vyrývají potravu ze země.

Silné bouřky po výbuchu

Experti spojují zvýšenou radioaktivitu v oblasti se silným bouřkami, které se krátce po havárii v květnu 1986 nad Bavorskem vyskytly. Vyšší koncentraci radioaktivního cesia-137 vědci objevili také v oblasti měst Garmisch-Partenkirchen a Berchtesgaden, kde v roce 1986 také panovaly silné bouřky.

„V extrémních případech obsahuje jeden pokrm připravený z těchto hub více cesia-137, než kolik člověk přijme s jinými potravinami ze zemědělské produkce za celý rok,“ uvedla k nedávnému výzkumu předsedkyně BfS Inge Pauliniová.

Šedesát let v půdě

Úroveň radioaktivity v houbách sice není nijak kritická, ale podle Pauliniové by se lidé měli jejich konzumaci vyhýbat. Jelikož poločas rozpadu cesia-137 je přibližně 30 let, zbývá ještě jednou tak dlouhá doba, než se všechny radioaktivní částice zcela rozloží.

Podle expertů byla bavorská oblast zasažena radioaktivním spadem kvůli silným bouřkám až desetkrát více než jakékoliv jiné oblasti v Německu. Německý úřad pro ochranu proti záření monitoruje stav radioaktivního cesia-137 každý rok již 14 let. Dále čtěte: (V jaderné elektrárně Fukušima se rodí další problém. Experti hledají řešení).